Velikost podpory hospodářské politiky - to je, oč se nyní na trzích jedná. Náznaky už přišly: O odpovídajících krocích mluvili šéfové Fedu a BoJ, o rozpočtové pomoci italští politici. Na trhu se počítá se snížením úrokových sazeb Fedu na jednání 18. března, a to o 25 až 50 bodů. Zároveň se spekuluje, že by hlavní centrální banky už brzy mohly oznámit záměr koordinované akce, která by měla mít zejména psychologicky větší účinek než izolované kroky.

Měnová politika je nyní pro tržní vývoj zásadní, ale zapomínat nelze ani na tu fiskální. Vzhledem k tomu, že riziko recese jednoznačně narostlo v Japonsku a západní Evropě, zdejší vlády budou tlačeny k nějaké formě podpory. Z tržního pohledu by největší vliv měla mít případná prohlášení o stimulu z Německa, Číny a dále z Francie a Itálie. Jakkoli se poslední dvě země už tak nacházejí za limity pro deficit, mimořádná situace by pomohla rozpočtové kroky ospravedlnit.

Nových makrodat je tento týden na programu celá řada. Trhy se v úvodu nenechaly rozházet velmi slabým čínským indexem PMI, následné revize napříč eurozónou budou zřejmě ignorovány. Americký index ISM vyjde v pondělí odpoledne a normálně by asi byl důležitou indikací případných obav zdejších firem. Jenže situace se vyvíjí tak dynamicky, že tento index aktuální stav těžko postihne. Měl by tedy být brán s rezervou. Dokonce i páteční čísla z amerického trhu práce zřejmě zůstanou ve stínu spekulací o míře hospodářskopolitické pomoci a její schopnosti čelit problémům, jež způsobí virová epidemie.

Vyhlídky podpory mohou vyzývat k nákupům akcií, které už nyní mažou část masivních ztrát. Na druhé straně ovšem stojí oprávněné pochybnosti, jak moc bude podpora účinná, a jaké vlastně budou následky viru. Ty se odvíjejí od šíření nákazy a v této souvislosti vyvolává strach zejména situace v Koreji, Itálii a také ve Francii nebo Německu.

Při pohledu na titulky všech světových médií by se mohlo zdát, že kromě koronaviru a odpovědi centrálních bank nic jiného trhy nezajímá, ale není to zcela tak. Stále ještě dobíhá výsledková sezóna, jejíž závěr bude tradičně režírovat americký maloobchod. Ale přestože jsme ještě ani nestihli udělat  definitivní tečku za 4Q19, právě končící výsledková sezóna, nebo lépe řečeno korporátní výhledy pro 1Q20/FY20 jsou již v tuto chvíli irelevantní. Od rozšíření koronaviru do Evropy jsme v podstatě na denní bázi svědky profit warningů napříč různými sektory ekonomik. A přestože jsme během výsledkové sezóny několikrát upozorňovali, že je tržní konsenzus pro letošní růst korporátních zisků příliš vysoko, až epidemie koronaviru začala překreslovat odhady prudce dolů. Zatímco průměr tržních odhadů pro letošní růst korporátních zisků klesá jen pomalu a zůstává stále nad hladinou 7 %, na trhu již nejsou výjimkou ani o poznání černější odhady v čele s bankou Goldman Sachs, která po novém již letos nepředpokládá žádný odraz od loňského dna.

S vidinou koordinované měnové podpory a s přihlédnutím na valuační korekci z minulého týdne si již ovšem přes to všechno dokážeme představit pozvolné budování pozic v některých částech akciových trhů. Jmenovitě jde o technologický nebo komunikační sektor, které prošly v uplynulých dnech hlubokým propadem. Obecně bychom ale nyní upřednostňovali spíše dlouhodobější strukturální témata v podobě cloudu, e-komerce, nebo platebního styku, která by neměla být výrazněji zasažena případnou krátkodobou globální kontrakcí. Vhodnou defenzivnější složkou portfolia můžou být např. obnovitelné zdroje, které taktéž v minulém týdnu korigovaly, byť zdaleka ne tak výrazně jako cykličtější části trhů. Vzhledem k pravděpodobně ještě uvolněnější monetární politice bychom pak nedoporučovali sázet na případný tržní obrat skrze (evropský) bankovní sektor. Ten může v aktuálním ultra-nízkém výnosovém prostředí za trhem spíše zaostávat.