Povinnost nahrávat veškeré telefonické hovory mezi finančními poradci a jejich klienty má zavést novela zákona o kapitálovém trhu, která byla v listopadu schválena těsnou většinou v Poslanecké sněmovně. Zpět k projednání ji může vrátit v rámci blížícího se projednání Senát.

Nahrávání hovorů se má týkat obchodníků s cennými papíry, bank, investičních zprostředkovatelů i jejich vázaných zástupců. Zatímco evropské právo počítá pouze s povinností nahrávat předávání pokynů a uzavírání obchodů, české Ministerstvo financí na podnět České národní banky rozšířilo povinnost na nahrávání i těch hovorů, u kterých nedochází k předávání pokynů či uzavírání obchodů. Nahráván by tak musel být v případě schválení novely zákona každý hovor finančního či bankovní poradce, který je oprávněn zprostředkovávat investice. Tedy i v případě, že k žádnému obchodu v takovém hovoru nedojde.

„Novelu zákona od počátku kritizují velké finančně-poradenské firmy i drobní poradci, pro které bude znamenat v mnoha případech konec podnikání. Podobu novely kritizuje i Úřad pro ochranu osobních údajů. O nahrávání hovorů s citlivými osobními informacemi nesouhlasí ani spotřebitelé. Tím, že se tato povinnost bude dotýkat i poradců, kteří investiční služby po telefonu vůbec nedělají, hovoříme o statisících až milionech hovorů ročně. To vše na základě necelých 50 podnětů ke stížnosti, které ČNB ve zprávě za rok 2018 uvádí. Velký bratr a orwellovský svět v tomto případě bohužel vítězí nad zdravým rozumem,“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

Nahrávání hovorů nevadí jen pětině spotřebitelů

Negativní dopady nové regulace byly jasně vyčísleny již v hodnocení dopadů nové regulace (tzv. RIA). Pro malé společnosti s desítkami finančních poradců dosáhnou roční náklady na nahrávání a desetileté uchování hovorů stovek tisíc korun ročně. Propočty v rámci RIA hovoří o tom, že zatímco u velkých poradenských společností dosáhnou náklady 42 procent zisku před zdaněním dosaženého v roce 2017, u středně velké firmy to bude 73 procent a u malé 59 procent.

Zatímco však předkladatelé novely hovoří o zájmu spotřebitele, ani spotřebitelé o podobnou ochranu na hraně etiky nestojí. Podle průzkumu agentury IPSOS mezi 1100 spotřebiteli nevadí nahrávání hovorů s finančním poradcem jen 21 procentům dotázaných. 57 procent dotázaných pak s nahráváním nesouhlasí, zbylým spotřebitelům je to buď jedno, nebo nemají dostatek informací.

Obavu o bezpečnost uložených hovorů má pak dokonce 84 procent dotázaných spotřebitelů. Obavy spotřebitelů jsou přitom celkem logické: finanční poradci s klienty často řeší i citlivé rodinné záležitosti nebo informace, které se bezprostředně týkají zdraví.

Návrh novely zákona je v rozporu s představami spotřebitelů a klientů finančních poradců i v oblasti požadované doby uchování nahraných hovorů. Novelou navrženou desetiletou dobu uchování by uvítalo pouze necelých 5 procent občanů. Nesmyslně dlouhá se jeví i doba pěti let, kterou by považovalo za akceptovatelnou 10 procent dotázaných. 19 procent dotázaných by požadovalo uchování po dobu tří let, zbylých 66 procent pak pouze jeden rok.

„Nahrávat veškerou komunikaci včetně osobních informací je fatální zásah do soukromí poradců, ale hlavně klientů. Tyto hovory, včetně citlivých osobních informací, se navíc budou muset roky uchovávat na „nějakých“ úložištích, může je poslouchat třetí osoba a může, a bohužel ze zkušeností víme, že bude, docházet k únikům a zneužití. Pokud nakonec projde tato verze zákona, bude to bezprecedentní průlom do ochrany osobních informací,“ upozornil již dříve Marek Černoch.