Výsledky průzkumu přiblížily obecný postoj Čechů k využití spotřebitelských půjček. Přibližně 40 % Čechů uvedlo, že si aktuálně ve své domácnosti půjčit nepotřebuje, a další skoro třetina půjčky odmítá. V obou případech se jedná nejčastěji o starší lidi. Nad půjčkou uvažuje 29 % dotázaných. Z nich si na konkrétní cíl dlouhodobě uvažuje půjčit
24 % a 27 % uvádí, že si během podzimu a zimy budou muset půjčit neplánovaně. Přibližně 13 % z respondentů uvažujících o půjčce si plánuje své půjčky konsolidovat a podle možnosti navýšit. Svůj cíl či účel, na který si původně plánovali půjčit, nakonec odložilo 34 % respondentů uvažujících o půjčce.

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že postoj Čechů k půjčkám se liší nejen z hlediska věku, ale i podle dosaženého vzdělání. Zadlužování nejvíc odmítají zejména lidé se základním vzděláním a s výučním listem. Právě tato skupina lidí však uvádí, že aktuálně s penězi nevychází příliš dobře. Naopak nejmenší averzi vůči půjčkám má skupina obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním a tato skupina má zároveň nejmenší potřebu si půjčit.

V souvislosti s aktuálně se měnící ekonomickou situací téměř pětina (17 %) dotázaných předpokládá, že si buď půjčí, nebo své půjčky bude konsolidovat. Přibližně třetina (30 %) uvádí, že s penězi vychází spíše z měsíce na měsíc, a není si jista, co přinese proměnlivá budoucnost. Pozitivní zprávou je, že pětina respondentů má tříměsíční finanční rezervu a v případě potřeby tak nečekané výdaje pokryje právě z ní. Zajímavostí je, že v aktuální ekonomické situaci jsou na finanční rezervu nuceni sáhnout i Češi s vyšším vzděláním – středoškolským a vysokoškolským.

Výsledky průzkumu potvrdily, že zvyšující se ceny energií se promítnou i do rodinných rozpočtů a promění tak priority. Oproti minulým letům se totiž výrazněji mění účel půjček. „Skupina Čechů, která si na podzim nebo v zimě bude muset na něco neplánovaně půjčit (8 %), tyto peníze využije nejčastěji na poplatky a roční vyúčtování za elektřinu a plyn
(44 %), na běžnou denní potřebu (22 %) a nově také na investici do změn využívání energií, jako je například výměna kotle, solární panely či čerpadla (15 %). Ti, kteří půjčku plánují dlouhodoběji, investují nejčastěji do rekonstrukce (29 %),“ říká Kateřina Veselá, manažer týmu nehypotečních úvěrů mBank. Zatímco nižší příjmové skupiny budou muset z půjček pokrýt poplatky a roční vyúčtování za energie, lidé s vyšším vzděláním půjčené peníze investují spíše do rekonstrukce a změny využívání energií. Je tedy zřejmé, že aktuální ekonomická a energetická krize má jasné dopady na populaci a její finanční smýšlení.

Při výběru konkrétního spotřebního úvěru se téměř čtvrtina (23 %) Čechů spoléhá na svou hlavní banku, do které si posílají měsíční příjem, a 13 % dotázaných by ji oslovilo, ale pro jistotu by se podívalo i na produkty v jiné bance. Nejčastěji se však Češi spoléhají na srovnání nabídek od více bank (42 %). I v tomto případě se však postoj k výběru půjčky liší v závislosti na dosaženém vzdělání – lidé s vyšším vzděláním často porovnávají nabídky různých bank.