Ta totiž během tiskové konference Jeroma Powella prakticky neproběhla, neboť šéf Fedu většinu otázek mířících tímto směrem smetl ze stolu. To se pak primárně týkalo osobně orientovaných otázek ohledně toho, zdali Powell zůstane ve vedení Fedu i poté co mu v květnu expiruje mandát předsedy Rady guvernérů, ačkoliv zde má možnost zůstat jako řadový člen až do roku 2028.

Co se týká makroekonomických výstupů ze zasedání, tak Fed mírně vylepšil pohled na růst a trh práce, když ve svém komentáři uznal, že růst je solidní a míra nezaměstnanosti vykazuje znaky stabilizace. Podstatě důležitější pak bylo, že šéf Fedu na tiskovce dodal, že ekonomický růst se opravdu jednoznačně vylepšil, přičemž dobré zprávy přicházejí na straně inflace.

Ta je podle Powella nyní tažena především cenami zboží a tedy efektem vyšších celních, ale (pro měnovou politiku důležitá) inflace v sektoru služeb již klesá. K tomu Powell navíc dodal, že Fed očekává (podle nás správně), že efekt vyšších celních sazeb se začne z celkové inflace vytrácet v polovině tohto roku.

Co se týká výhledu směrem k dalšímu zasedání, tak šéf Fedu upozornil, že se centrální banka nezavazuje k žádné akci, přičemž chce nechat promluvit data, aby se mohla správně rozhodnout. Ve hře jsou tedy navzdory akcelerujícímu růstu pro březnové zasedání dvě varianty – stabilita sazeb či eventuálně další snížení o 25 bazických bodů.

V tuto chvíli však, nehledě na dva hlasující členy FOMC pro snížení sazeb již na tomto zasedání, existuje podle Powella mezi americkými centrálními bankéři široký konsensus ponechat nějaký čas oficiální sazby beze změny. Zde je ovšem třeba dodat, že Powell explicitně uvedl, že nikdo z jeho kolegů nemá jako základní scénář to, že by příští změna sazeb mohla být směrem nahoru. Aneb pokud už nastane nějaký pohyb Fedu Funds v tomto roce, tak by to rozhodně mělo být směrem dolů...