Díky tzv. tokenizaci, což je proces nahrání platební karty do mobilu či hodinek, začíná být fyzická platební karta u mladých klientů pomalu na ústupu. „Očekáváme, že tento trend bude pokračovat a brzy se z plateb elektronickými zařízeními stane u klientů do 30 let převládající způsob placení,“ uvádí Vladimír Vojtíšek, výkonný ředitel Daily Banking ČSOB.

U věkových skupin 15 až 20 let a 21 až 25 let je využívání nositelné elektroniky k placení stejně silné, jeho podíl činí 60 procent (přesně 60,6 a 60,4 %). Třetí v pořadí jsou pak klienti ve věku 26 až 30 let s 51 %. Naproti tomu třeba u zákazníků od 41 do 45 let je podíl 30 % a u 60letých a starších klientů používá mobil nebo hodinky k placení přibližně jen každý desátý.

Pokud se podíváme na veškeré karetní útraty pouze věkové skupiny 15 až 21 let, zjistíme, že nejvíce nakupují v supermarketech a řetězcích rychlého občerstvení, kde končí více než polovina jejich plateb v obchodech. Naproti tomu elektronika a oblečení v součtu nedosahují ani pěti procent ze všech transakcí.

Dalším zjištěním je, že s odezněním největšího náporu pandemie covid-19 nejmladší bankovní klienti znovu aktivně cestují a utrácejí za hranicemi Česka. Počet transakcí v zahraničí vzrostl meziročně o 46 procent. Celkem mladí platili ve 141 zemích, což bylo o 20 států více než v roce 2022. Objem transakcí v zahraničí meziročně stoupl o 46 %. Průměrná výše jedné platby v zahraničí se pohybuje okolo 400 korun.

Podle počtu transakcí bylo loni v čele Polsko, Německo a Velká Británie. Nově se do první desítky dostala za Itálii, Slovensko a Španělsko i Ukrajina, kde byl nárůst z hlediska počtu i objemu transakcí 100 %, což je dáno z velké části i návratem některých uprchlíků z České republiky zpět.