Česká ekonomika si vyšší úrokové sazby bezpochyby zaslouží. Situace v ekonomice a na finančních trzích se výrazně liší od původních předpokladů centrální banky. Koruna je výrazně slabší ve srovnání s květnovou prognózou banky a meziroční míra inflace v červnu vyskočila na 2,6 %, což je o sedm desetin procentního bodu vyšší hodnota, než jakou očekávala ČNB. K tomu se přidává dlouhodobě přehřívající se trh práce a nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2003.

Centrální banka ve své nové prognóze snížila svůj odhad růstu ekonomiky na letošní rok pod očekávání trhu. Ke stejnému kroku přistoupilo na začátku týdne i ministerstvo financí. Naopak razantního navýšení se dočkala prognóza míry inflace, která se z původní trajektorie pod dvouprocentní hranicí vyšvihla nad úroveň 2,5 % v následujících čtyřech čtvrtletí. Prognóza Raiffeisenbank s tak vysokou inflací nepočítá, ale shoduje se, že zůstane nad dvouprocentní hranicí v horizontu prognózy. Za těchto předpokladů ČNB počítá s dalším růstem sazeb ještě v tomto roce a s jejich stabilitou v roce příštím. Tímto posunem se centrální banka přiblížila k očekáváním trhu, co se týče růstu sazeb v tomto roce (2T repo sazba ke konci roku na úrovni 1,25 %). ČNB ale naopak nepředpokládá růst sazeb v roce 2019 ve víře, že koruna posílí prudce pod úroveň 25,0 korun za euro. Podle prognózy, která nepočítá s tak prudkým posílením koruny, centrální banka zvýší sazby v roce 2019 ještě dvakrát. Dvoutýdenní repo sazba by tak na konci roku 2019 měla být na úrovni 2,0 %.

Je tak zřejmé, že tempo růstu sazeb bude i nadále řídit vývoj koruny, která je v současnosti největším rizikem dalšího vývoje. Koruna je už nějakou dobu pod vlivem globálních faktorů a negativní sentiment na trzích tak bude brzdit její posilování i po zbytek roku. Návrat k posilování je pak podmíněno snížením globálního rizika vyplývajícího z eskalace protekcionistických tendencí a politické nejistoty v Evropě (Itálie, Brexit).