„V době, kdy je náš hlavní cíl podstatné snížení inflace, musíme být velmi přísní a neslevovat v nárocích na banky i jejich klienty, aby vznikalo méně dluhů,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Bankovní rada ČNB rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. 

„Nadhodnocené ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby z hypotečních úvěrů, dopad inflace a cen energií na životní náklady domácností, očekávané zpomalení hospodářské aktivity a významné ekonomické a geopolitické nejistoty jsou faktory, které v současnosti zvyšují rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. I přes současný pokles hypoteční úvěrové aktivity je další působení ukazatelů LTV, DSTI a DTI důležité pro zachování dlouhodobé stability bank a domácností,“ řekla po jednání Karina Kubelková, členka bankovní rady ČNB dohlížející sekci finanční stability. 

Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2022 obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru zohledňujícího klimatická rizika. Výsledek dokladuje jeho schopnost ustát delší období silně negativního vývoje včetně dopadů klimatických rizik a politik, které na ně reagují. Došlo by však ke značnému nárůstu úvěrových selhání a silnému oslabení ziskovosti.

„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub. „Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové limity v Základním scénáři vývoje ekonomiky i v hypotetickém Nepříznivém scénáři s klimatickými riziky. Nicméně dopad Nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný a zvýraznil by význam kapitálových rezerv. Silné nejistoty ohledně dalšího vývoje domácí i světové ekonomiky a souběh řady rizik vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu, včetně dividendové politiky,“ doplnil.

Bankovní rada rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023. Do té doby bude sazba proticyklické kapitálové rezervy postupně narůstat ze současné úrovně 1,5 % v souladu s dříve učiněnými rozhodnutími. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru, absenci materiálních úvěrových ztrát, zhoršený výhled vývoje ekonomiky a rychlou úvěrovou dynamiku zejména cizoměnových úvěrů nefinančním podnikům. Bankovní rada rovněž přihlédla k současným geopolitickým a makroekonomickým nejistotám, které vytváří prostor pro náhlou a silnou materializaci dříve přijatých rizik.

ČNB je připravena pružně reagovat v případě neočekávaných a silných nepříznivých šoků. „V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem pokrýt vzniklé ztráty a podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ zdůraznila členka bankovní rady Kubelková.