ČNB stanovila tuto sazbu poprvé na nenulové úrovni na konci roku 2015. K poslední změně sazby došlo 18. června 2020, kdy bankovní rada sazbu snížila na 0,50 % s platností od 1. července 2020.
Proticyklická kapitálová rezerva byla zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v rámci Evropské unie v roce 2014. Tuto rezervu mají povinné instituce vytvářet na základě pokynů regulátora v období nadměrného růstu úvěrů. Ten obvykle zvyšuje finanční nerovnováhy a vede k růstu systémového rizika. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity, doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů, by měla být tato rezerva „rozpouštěna“, aby nefinanční podniky a domácnosti měly nadále přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.
ČNB také přezkoumala systémovou významnost domácích bank a pěti systémově nejvýznamnějším bankám – České spořitelně, ČSOB, Komerční bance, Unicredit Bank a Raiffeisenbank – ponechala stávající sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (KSR) i pro období od 1. ledna 2021.
ČNB zavedla nenulovou rezervu KSR poprvé v roce 2014, a to pro čtyři systémově nejvýznamnější banky. Podle zákona o bankách je ČNB povinna přezkoumat důvody pro stanovení KSR alespoň jednou za dva roky. Pro revizi systémové významnosti využívá ČNB metodiku, která vychází z řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.
Úroveň sazby tak i po 1. lednu 2021 zůstane pro Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku ve výši 3 %, pro Unicredit Bank ve výši 2 % a pro Raiffeisenbank ve výši 1 %. Banky jsou povinny udržovat KSR na individuálním i konsolidovaném základě. Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a KSR musí být naplněna kmenovým kapitálem banky.