Od r. 2012 kontinuálně  narůstá počet lidí, kteří jsou optimističtí ohledně budoucího ekonomického vývoje. Oproti loňskému roku se jejich počet opět navýšil, a to o 5 procentních bodů. Celkem 16 % Čechů věří, že se ekonomická situace v příštích  6 měsících bude dále v ČR zlepšovat. Nicméně nejvíce lidí se přiklání spíše ke stagnaci (téměř 60%).

Ještě větší důvěru mají ale lidé sami v sebe. Čtvrtina populace věří v další zlepšování své osobní ekonomické situace, čili ve své domácnosti a i zde zaznamenáváme trvalý růst optimismu v posledních 4 letech. Nejvíce optimistů je mezi mladými lidmi do 24 let, vlastní finanční situaci vidí do budoucna pozitivně 41 % z nich, také u lidí do 34 let je toto číslo vysoké, a to 37 %.  S věkem ale hladina optimismu u lidí postupně klesá. Nejvíce skeptičtí jsou tak lidé starší 55 let, kteří očekávají spíše zhoršení.

Z ostatních sociodemografických údajů jsou největší rozdíly vedle již uvedeného věku také v názorech lidí podle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání. Výrazně optimističtější jsou lidé s VŠ vzděláním.

 „S radostí každý rok sledujeme nárůst počtu Čechů, kteří budoucnost vidí optimisticky. Ať už se jejich vnímání zakládá na osobních zkušenostech, na tom, co slyší ve svém okolí nebo z médií, je to určitě dobrá zpráva v dnešní uspěchané a zároveň rozkolísané době,“ dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, ředitel komunikace agentury Ipsos, která výzkum zrealizovala, „samozřejmě to i vytváří prostor pro další zvyšování jak spotřebitelské poptávky, tak i výše maloobchodních tržeb“.

Určitě zajímavé je, že s dlouhodobým růstem optimismu v ekonomiku roste mezi lidmi i pocit štěstí. V říjnu 2015 uvedly téměř ¾ populace, že jsou šťastní (před rokem to byly jenom 2/3).

Platí, že lidé, kteří věří ve zlepšení vlastní finanční situace, zároveň častěji uvádějí, že se cítí šťastní. Oproti loňskému roku také klesl počet lidí, kteří se cítí unaveně, z 37 % na 29 %, i když právě únava je stále nejčastější odpovědí Čechů na otázku, jak se cítí. Dále potom odpovídají, že se cítí normálně (26 %), v klidu a v pohodě (18 %), ale také znepokojeně (13 %).

Z pocitů lidí se během posledního roku nejvíce zvýšil pocit znepokojení, což souvisí s celkovou situací ve světě, nutno říci, že tento výzkum byl realizován ještě před listopadovými pařížskými událostmi.