Nejrizikovější skupinou jsou lidé ve věku 36-44 let s nižším vzděláním. Vysoce rizikově se v letošním roce při půjčování peněz chovalo 7 % Čechů, což je oproti loňskému roku, kdy to bylo 11 %, výrazný pokles. Naopak nejméně rizikovou skupinou se stali senioři s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na auto / motorku, rekonstrukci bytu nebo bílou elektroniku. 

„Téměř tři čtvrtiny Čechů by si nepůjčili na dovolenou nebo zážitky. To je samozřejmě dobrá zpráva, protože lidé se nechtějí zadlužit kvůli zbytným věcem. Navíc jejich počet v průběhu let roste. Bohužel opačný trend můžeme sledovat u půjčky na splacení jiné půjčky, tam nám ten podíl lidí, kteří by si nikdy nepůjčili, od roku 2021 klesl
o 6 procentních bodů na současných 39 %. Zároveň ale meziročně poměrně výrazně klesl podíl těch, kteří uvádějí, že by si vzali půjčku na splacení jiné půjčky, a to ze 14 %
na 10 %, což je velmi povzbudivý vývoj,“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.

Nad půjčkou v příštím roce přemýšlí necelá desetina lidí. Peníze chtějí nejčastěji použít na rekonstrukci bytu, na koupi auta nebo motocyklu či vybavení domácnosti. Naopak 80 % respondentů si neplánuje půjčit a zbylých 12 % lidí se nechce zadlužit kvůli obavám, že nebudou schopni splácet.

Češi mají největší zkušenosti s využíváním kontokorentu (34 %), který nejčastěji používají jako rezervu, a nákupem na splátky (31 %). Kreditní kartou platí 27 % lidí, v polovině případů ji využívají na běžné nákupy. Pětina respondentů pak uvádí, že si nikdy na nic nepůjčila. Konsolidaci, tedy sloučení více půjček u jednoho poskytovatele, někdy využilo 26 % Čechů. A převedení půjčky k jinému poskytovateli, tedy refinancování, využila čtvrtina dlužníků. V obou případech jde o snížení oproti loňsku.

„V letošním roce v sledujeme postupný návrat finančního optimismu spotřebitelů, který se projevuje mimo jiné v tom, že se méně lidí z hlediska úvěrových produktů chová vysoce rizikově. Oproti době před dvěma lety, kdy byla ohledně ekonomické situace ve společnosti velká skepse, vidíme letos nárůst těch, kteří výši své půjčky považují za bezpečnou či naopak menší podíl lidí, kteří si vůbec musí spotřebitelský úvěr pořídit,“ uvedl k výsledkům Michal Straka z agentury Ipsos.

Většina lidí si peníze půjčuje v bankách (59 %), následují příbuzní a známí, na které se obrací 28 % respondentů. Čtvrtina lidí si pak půjčuje od splátkových společností. Hlavními důvody, proč si úvěr berou od jiné finanční společnosti, než je banka, jsou především rychlost a jednoduchost vyřízení.

Svoji půjčku považuje za bezpečnou 78 % Čechů. Výši své půjčky považují za bezpečnou častěji lidé s maturitou nebo vysokoškolským titulem. Jistota lidí ohledně bezpečné výše půjčky v poslední letech roste. Od roku 2022 stoupla o 8 procentních bodů. Zároveň stoupá i počet těch, kteří se neobávají neschopnosti splácet, letos je to 63 %, v roce 2022 to bylo 56 % respondentů. Přesto obě hodnoty stále nedosahují úrovní z roku 2021. Za bezpečnou výši měsíční splátky považuje 41 % lidí částku odpovídající desetině jejich příjmu.

Desetina Čechů by si půjčila na splátku jiné půjčky. I zde můžeme sledovat pozitivní trend ve srovnání s loňským rokem, tehdy stejnou situaci řešilo půjčkou na splátku jiné půjčky 14 % lidí, tedy o 4 procentní body více než letos. Zároveň stoupl počet lidí, kteří by si nový úvěr sjednali u banky. Naopak 90 % Čechů by si na splátku půjčky nepůjčilo. V případě neschopnosti by více než třetina respondentů situaci řešila vyjednáváním o odkladu splátek, necelá čtvrtina by si půjčila od známých a příbuzných.

Zdroj: ČBA