Koruna si předchozí výlet do blízkost EUR/CZK 25,40 již zřejmě rozmyslela a během uplynulého týdne se postupně vracela tam, kam podle nás momentálně patří, tedy k EUR/CZK 25,50. Česká měna se tak pro tentokrát odlišila od svých regionálních souputníků, když zatímco polský zlotý za týden posílil o 0,22 a maďarský forint o 0,25 %, koruna vůči euru 0,20 % ztratila a zkorigovala tak svůj jinak impozantní květnový zisk na 1,40 %.

Žádná lokální významná ekonomická data přitom mezitím nedorazila a z blízkého okolí chodily spíše pozitivní zprávy, ať již šlo o nad očekávání silný německý IFO index či rostoucí evropskou ekonomickou důvěru. Na vině tak byl patrně posun tržního výhledu na budoucnost české měnové politiky holubičím směrem. Ten se na horizontu dvou let plošně snížil zhruba o 5 bazických bodů a na tom tříletém pak dokonce o plných 15.

Aktuální týden nabídne hned několik zajímavých makroekonomických událostí s možným dopadem na měnový kurz. Úterní tuzemský index nákupních manažerů by podle nás měl vykázat další nárůst, byť bude nadále zkreslován logistickými problémy s dodávkami vstupů. Zajímavější ovšem bude informace o evropské inflaci, která je – jako všude jinde – momentálně zatížena post-pandemickou nejistotou. Výrazná odchylka od odhadů by tak mohla opět zamíchat výhledem na měnovou politiku.

Bez zajímavosti nebude ani středeční Béžová kniha Fedu, kde budeme mít možnost blíže nahlédnout do uvažování tamních centrálních bankéřů, kteří nadále veřejně deklarují, že se zvýšené cenové dynamiky neobávají. Trh přitom koketuje se sázkami proti tomuto názoru a některé dílčí ukazatele naznačují, že inflace bude hojně diskutovaným tématem příštích měsíců. Opomenout nelze ani páteční data o české průměrné mzdě. Ta je sice nadále poněkud zkreslována pandemickými specifiky, nicméně pořád slouží jako dobrý indikátor tuzemské kupní síly, a tedy i budoucích domácích inflačních tlaků.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffesienbank