Česká měna je v poslední době k nezastavení a výjimkou nebyl ani uplynulý týden. Z úvodních přibližně EUR/CZK 26,30 dokázala posílit do blízkosti EUR/CZK 26,15 a nemá tak daleko k post-Covidovému rekordu.

Na tuzemské ekonomické scéně se přitom nic zlomového neudálo, pomineme-li zveřejnění výsledků konjukturálního průzkumu. Ten ovšem koruně mnoho vzpruhy dodat nemohl, když naopak potvrdil narůstající obavy českých firem i domácností o jejich budoucí ekonomickou situaci. Na rozdíl od mnoha nedávných kurzových pohybů tentokrát nešlo ani o výkyv globálního rizikového sentimentu, jelikož koruna viditelně porážela ostatní měny regionu, i například evropské akcie. S největší pravděpodobností se tak jedná o reakci trhu na ohlášené rozvolnění tuzemských epidemických restrikcí, které ekonomice umožní se po několikatýdenní hibernaci znovu nadechnout.

Koruna se tak s blížícím se koncem roku poslušně drží na námi očekávané trajektorii, přičemž existuje potenciál i pro další mírné posílení. Znovu ovšem patrně nebude dáno ekonomickým, jako spíše epidemickým a politickým vývojem. Čekají nás sice některé zajímavé indikátory, ovšem velký podpůrný potenciál pro kurz v nich nevidíme. Zpřesněný odhad HDP za 3. čtvrtletí by neměl dramaticky uskočit od toho předchozího a výrobní index PMI těžko výrazně přidá, lze spíše očekávat mírný pokles. Následovat budou data z trhu práce, ovšem nezaměstnanost je momentálně zkreslena vládními programy a mzdy jsou již dva měsíce starými novinami.

Větší kurzotvorný potenciál si tak slibujeme například od jednání o brexitu, kde se podle nepotrvzených informací může schylovat ke kompromisu, což by korunu jistě potěšilo. Množí se i zprávy o plánech na brzké zahájení očkování v evropských zemích, což na trhu též podporuje rizikový apetit. Z ryze ekonomických indikátorů pak za zmínku stojí páteční informace o německých továrních objednávkách, které zprostředkovaně pomáhají i českému průmyslu.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank