Minulý týden dorazila z tuzemska řada klíčových ekonomických dat. Inflace spotřebitelských cen v listopadu dále snížila tempo růstu na meziročních 2,7 % a skončila tak mírně pod odhadem trhu (2,8 %) i ČNB (2,9 %). Maloobchodní tržby pozitivně překvapily, i když na nich již byla patrná druhá vlna pandemie. Průmyslová výroba si po zohlednění všech sezónních faktorů meziročně polepšila o 1,3 %. 

Na vývoj koruny to však zásadní vliv nemělo. Začátkem týdne byla obchodována poblíž hranice EUR/CZK 26,50. Posléze posílila k EUR/CZK 26,35 a během týdne si tak připsala zisk o zhruba půl procenta. České měně prospěl pokles rizikové averze na finančních trzích. K tomu přispěla také dohoda mezi lídry EU na záchranném fiskálním balíčku, která před tím byla blokována Polskem a Maďarskem. Zisky minulý týden zaznamenaly i ostatní měny regionu – polský zlotý a maďarský forint.

V nadcházejícím týdnu zasedá bankovní rada ČNB a amerického Fedu. U ČNB budeme sledovat možná další vyjádření ke zvyšování sazeb již v průběhu příštího roku. Představitelé ČNB v uplynulých dnech komentovali, že poslední vývoj, jako brzká dostupnost vakcíny a fiskální balíček, se posouvá blíže k alternativnímu fiskálnímu scénáři, ve kterém ČNB počítá s vyššími úrokovými sazbami oproti scénáři základnímu. Do jaké míry bude zasedání ČNB působit ve směru posílení koruny bude záležet na zvolené rétorice během tiskové konference. Guvernér Rusnok by na jedné straně mohl zmínit aktuální více proinflační vývoj, na straně druhé by ovšem mohl upozornit, že výhledově silnější kurz koruny bude utahovat měnové podmínky, a tudíž limitovat potřebu pro zvyšování sazeb v dohledné době.

Akce se nečeká ani od amerického Fedu, který zasedá ve středu. Úrokové sazby by měly zůstat beze změny. Mohlo by však dojít k ujištění trhu, že banka je připravena v rámci QE podporovat ekonomiku déle než indikuje aktuální časový horizont. I nadále tak lze počítat s tím, že ekonomické prostředí v USA bude charakterizováno nízkými úrokovými sazbami. Na druhé straně se však již navyšují tamní inflační očekávání. Reálné sazby tak zůstávají pod nulou a působí tím ve směru uvolněných finančních podmínek. To by obecně mělo podpořit více riziková aktiva, což by mohlo mít pozitivní vliv i na korunu.

Naopak protahující se jednání o brexitu na samou hranu naopak zvyšují nervozitu na trhu a v případě nedohody mohou otřást měnami střední a východní Evropy včetně české koruny.

Autor: David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank