Větší otočku pak nepřinesl ani zápis z posledního zasedání ČNB, který nedává příliš prostoru pro snižování sazeb dříve, než v druhé polovině letošního roku. Zápis mj. uvádí, že většina bankovní rady se shodla na tom, že „k případnému budoucímu poklesu úrokových sazeb by mělo dojít později, než naznačuje základní scénář prognózy (pozn. pod aktuální úroveň zhruba na přelomu Q2/Q3’23). V tomto ohledu byl považován za přínosný scénář stability úrokových sazeb v prvním až třetím čtvrtletí roku 2023.

Více jestřábí postoj zaujal mj. i člen bankovní rady J. Frait, podle kterého se „trh práce nezchlazuje tak rychle, jak by bylo záhodno pro spolehlivý návrat inflace do blízkosti 2% cíle v příštím roce.“ To spolu s o něco vyšším, než očekávaným výsledkem inflace přispělo k nárůstu tržních očekávání ohledně výše sazeb. Například FRA sazby pro horizont 9-12 měsíců rostly za poslední týden zhruba o 25bb vzhůru a naznačují tak, že by sazby měly ke konci roku poklesnout jen asi o 85bb. V kratším horizontu (3-6 měsíců) trh zároveň takřka kompletně stáhl sázky na možné snížení sazeb. Případné oslabení koruny z důvodu uvolňování měnové politiky (tj. poklesu sazeb) tak díky posledním jestřábím komentářům může dorazit se zpožděním.

Tento týden se bude pozornost upínat ke globálnímu trhu, a to především k americké inflaci. Ta vychází v úterý, a za leden je očekáváno další snížení meziroční míry (na 6,2 % z 6,5 %). Po silných lednových datech z amerického trhu práce ale zůstává nálada na trhu spíše opatrná a případný horší, než očekávaný výsledek by mohl nahrávat dolaru vůči ostatním měnám.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank