Tento týden nás čeká měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. To by nemělo přinést žádné výraznější překvapení. ECB již na březnovém zasedání posunula očekávání prvního zvýšení sazeb za hranici tohoto roku a ani neočekáváme, že bychom se dočkali změny v rétorice.

Zároveň by prezident ECB měl učinit přítrž spekulacím souvisejícím s potenciálním snížením sazeb. Je zřejmé, že ačkoliv eurozóna zpomaluje a inflace ani zdaleka nedosahuje cílových hodnot, ECB se bude držet spíše podpůrných programů. Proto ve středu pozornosti bude především vyjádření o detailech nově navrženého programu TLTRO III (program levných půjček pro bankovní sektor). Ty budou zřejmě nabízeny bankám s negativním úrokem.

Zároveň bude zveřejněna nová prognóza, kterou připraví nový hlavní ekonom ECB P. Lane. Ta by oproti té stávající mohla ukázat nepatrně horší výhled na rok 2020, především co se týče růstu ekonomiky. Ozývají se však také názory, které tvrdí, že by nová prognóza mohla ukázat mnohem nižší výhled inflace, než s jakým počítala stávající březnová prognóza. Přitom i ta prošla v porovnání s prosincovou prognózou revizí směrem dolů.

Výnosy německých desetiletých státních dluhopisů dosáhli historicky nejnižší hodnoty -0,213 % v závěru minulého týdne. Bez vyhlídky snížení základní úrokové sazby je potenciál pro další pokles výnosu velmi omezený. Přesto slabá data z eurozóny a expanzní politika ECB rozhodně tlak na růst výnosů nekladou. V následujících měsících proto očekáváme, že se výnosy německých desetiletých státních dluhopisů udrží v pásmu -0,2 % a 0,2 % a nadále se tak budou držet na velmi nízké úrovni.

Koruna se v posledním týdnu drží stabilně okolo hodnoty EUR/CZK 25,85. Za její pohyby můžou převážně globální faktory, naopak dobré zprávy z tuzemské ekonomiky (vyšší než očekávané HDP či zastavení poklesu PMI ve výrobě) na korunu neměly žádný vliv.

Autor: Eliška Jelínková, analytička Raiffeisenbank