Důvodů pro výraznější posilování totiž nepřibylo a koruna je dál s největší pravděpodobností aktivně ovlivňována Českou národní bankou. Intervencím v první části června napovídá pokles aktiv ve zveřejněné dekádní bilanci ČNB (byť část může jít na vrub jiným důvodům, včetně propadu na trzích) a vysoká stabilita koruny ve srovnání s ostatními měnami v regionu. Aktivitu ČNB na devizovém trhu nepřímo potvrdil i na začátku týdne v rozhovoru pro LN člen bankovní rady Vojtěch Benda. Finální výši intervencí ovšem ukáží až s odstupem oficiální data. Dosavadní vývoj koruny prozatím naplňuje naši prognózu, v rámci které očekáváme slabší korunu po většinu letošního roku – ovšem „s dohledem“ ČNB, což koruně zabraňuje ve výraznějším posunu nad hranici
25,0 EUR/CZK. Nyní se zdá být nevyřčenou hranicí snesitelnosti pro ČNB úroveň
24,75 EUR/CZK, od které se koruna po většinu minulého týdne odrážela. Na eurodolaru hrálo v minulém týdnu hlavní roli zasedání Fedu, který rozhodl o zvýšení sazeb o 75bb. Tímto směrem ovšem trh přecenil svá očekávání již několik dní předem a kurz se tak i nadále pohybuje v okolí 1,05 EUR/USD.

Co čekat ve středu od ČNB? Komentáře členů bankovní rady naznačují, že zvýšení o 75bb představuje spodní hranici. Většina dosavadních jestřábů si připravila prostor pro hike o 100–125bb. Viceguvernér Tomáš Nidetzký uvedl zvýšení základní sazby o 75bb jako minimum, člen bankovní rady Tomáš Holub pak souzní s trhem, který v době jeho rozhovoru naceňoval hike o minimálně 100bb. Guvernér Jiří Rusnok už dříve v reakci na 16% květnovou inflaci uvedl, že na svém posledním zasedání v bankovní radě vidí jako reálné zvýšení o 50-100bb. K dispozici budou mít členové bankovní rady pravděpodobně i informaci ohledně inflačních očekávání ve druhém čtvrtletí, která velmi pravděpodobně zamířila ještě dál od inflačního cíle. 

Rizika vůči naší prognóze (+75bb) jsou tak vychýlena ve směru razantnějšího navýšení sazeb. Prostor pro dopad na korunu je ovšem minimální – trh agresivnější hike ČNB již zaceňuje a zároveň nevidí prostor pro další zvyšování vzhledem k holubičí obměně bankovní rady od července. S přihlédnutím k vyšší květnové inflaci se spíše zintenzivňují sázky na delší stabilitu, podle zacenění v rámci FRA trvající zhruba do poloviny příštího roku. Otázkou zůstává, jak bude staronová rada reagovat na případné ochlazování české ekonomiky a jak ochotná bude případně začít diskutovat na přelomu roku snižování sazeb – navzdory stále vysoké inflaci. V naší prognóze předpokládáme první snižování Q1’23, aktuální vývoj spotřebitelské inflace ale může radu tlačit k delšímu udržení stability.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank