Ke svižnému posilování dostala koruna impulz od ČNB. Ta těsně před Vánoci překvapivě zvýšila 2T repo sazbu na 3,75 % a avizovala potřebu dalšího zvýšení výrazně nad 4 %. Finanční trh patrně mezi svátky nestihl před koncem roku tento krok plně zacenit a dohání to ještě v prvních dnech 2022. K tomu navíc přichází další impulzy. V pátek byl zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB, který odhalil obavy o ukotvení inflačních očekávání na zvýšených hodnotách. 

Člen bankovní rady Benda se navíc nechal slyšet, že se úrokové sazby možná vyšplhají až k 5 %. Pozitivní dopad měly i data z domácí ekonomiky, kdy průmysl překvapil vyšším objemem výroby a saldo zahraničního obchodu se po 5 měsících dostalo do plusu. Investoři tak opět navyšují sázky na růst úrokových sazeb. FRA sazby ukazují na horizontu 3 měsíců sazby okolo 4,7 % a 6 měsíců na 5 %. Kromě koruny se daří i měnám regionu, zlotému a forintu. My v únoru očekáváme další nadstandardní navýšení hlavní úrokové sazby, která by v prvním čtvrtletí mohla dosáhnout úrovně poblíž
4,5 %. Zveřejnění tuzemských ekonomických dat v následujících dnech by mělo jít ve směru potřeby dalšího zvyšování sazeb, což korunu podpoří v posilování.

Růst spotřebitelských cen se v prosinci podle konsensu odhadu vyšplhal z 6,0 % na
6,6 %, přičemž cenové tlaky byly pravděpodobně znovu plošné. Maloobchodní tržby by měly v listopadu navýšit své meziroční tempo, a to nejen v důsledku srovnávací základny. Údaje o registracích nových vozidel indikují oživení prodeje aut a obavy z pandemie mohly vést k předsunutí vánočních nákupů. Nicméně i přes slibný start koruny do nového roku nedáváme naši konzervativní predikci vývoje kurzu koruny pod revizi. 

Na obzoru se rýsují dvě rizika. Pokračující šíření omikronu a nejistý další vývoj zatíží investorský sentiment, což bude nahrávat korekci ke slabším hodnotám české měny. Další překážkou je Fed. Ze zápisu z jeho posledního měnového zasedání vyplývá odhodlanost některých členů bankovní rady k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb v letošním roce. V tomto směru jdou i poslední data z tamního trhu práce – tvorba pracovních míst sice zaostala za očekáváními, ovšem míra nezaměstnanosti klesla poprvé od úderu pandemie pod 4 % a růst mezd dále zrychlil. Americký trh práce se utahuje s potenciálem začít působit proinflačně. Nastávající růst zahraničních sazeb zmenší aktuálně vysoký úrokový diferenciál, což vyústí v nižší poptávku po koruně. Úpadek efektu úrokového diferenciálu bude ale částečně kompenzován oživením průmyslu a exportu, se kterým počítáme v průběhu druhé poloviny roku. Na dlouhodobém časovém horizontu pak nadále počítáme s posilováním koruny.

Autor: David Vagenknecht, analytic Raiffeisenbank