Příliš se ovšem nedařilo ani polskému zlotému (-0,9 %) či maďarskému forintu (-0,8 %) a „slabý říjen“ tak lze přičíst spíše nadnárodním nežli ryze tuzemským faktorům. S korunou nezamávala ani hlavní měnověpolitická událost uplynulého týdne, tedy zasedání rady Evropské centrální banky. Na něm jsme se v souladu s předpoklady nedočkali žádné změny v nastavení politiky, ani v interpretaci zvýšené evropské inflace (ta je nadále považována za přechodnou), ani ve výhledu na budoucí nastavení programu nákupů aktiv. Nejzajímavějším signálem z ECB tak nakonec bylo to, že prezidentka Lagardeová označila aktuální tržní spekulace na růst sazeb ve druhé polovině roku 2022 za neopodstatněné.

Nadcházejících sedm dní se ponese hlavně ve znamení české a americké měnové politiky. Jako první se sejde americký Fed a podle dostupných signálů ohlásí plán na proces tlumení kvantitativního uvolňování. Podle nás jej bude snižovat tempem 15 miliard USD za měsíc, čímž by k jeho úplnému doběhnutí došlo v polovině roku 2022. Na tento scénář byl trh dlouhodobě připravován a nemělo by tak na něm dojít k výraznějším otřesům.

O něco méně předvídatelný je výsledek čtvrtečního zasedání bankovní rady České národní banky. Ta představí svou aktualizovanou čtvrtletní prognózu, ve které se patrně dočkáme zvýšení výhledu na tuzemskou inflaci, a naopak zhoršení odhadu růstu ekonomiky. Tématem zasedání pak zajisté bude další zvyšování základní sazby, přičemž diskuse se pravděpodobně povede mezi 50 a 75 bazickými body. Podle našeho názoru přiměje současná neutěšená situace v českém průmyslovém sektoru bankéře k opatrnosti a zvolí tak tentokráte tu konzervativnější variantu, čímž se dvoutýdenní repo sazba dostane na 2,00 %. Trh je v názoru na výsledek zasedání rozpolcen, a tak ať již bude jakýkoliv, lze čekat od koruny umírněnou reakci.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank