I minulý týden se přitom nesl ve znamení „uvědomění“ na globálních trzích, kdy vyšší výsledek americké inflace (6,4 % r/r; 0,5 % m/m), v kombinaci se silnými čísly ohledně lednových tržeb v americkém maloobchodu, vedl k dalšímu přeceňování ohledně očekávaných sazeb Fedu směrem vzhůru. Svižný posun tržních očekávání ale prozatím není doprovázen vyšší nervozitou, což dokazuje i vývoj indexu VIX, který se nachází zhruba na úrovních svého dlouhodobého průměru. To zabraňuje více rizikově vnímaným měnám (včetně koruny) v oslabení, které by jinak zhoršení sentimentu doprovázelo.

Tento týden by vzhledem k absenci významnějších ekonomických dat nemělo globální dění korunu významněji ovlivňovat, a s větší razancí trh může reagovat jen na ve středu zveřejňované zápisky z posledního zasedání Fedu. Během něj (1. února) naznačovaly data relativně rychlý ústup inflace a zápisky se tak mohou nést spíše v holubičím tónu. Zatímco po únorovém zasedání Fedu očekával trh vrchol sazeb pod 5 %, nyní počítá s úrovní okolo 5,3 %. Rozplynula se i část sázek na brzké snižování, kdy nyní je první cut u Fedu zaceňován až na letošní prosinec.

Kromě zápisků dorazí v průběhu týdne větší množství předstihových ukazatelů z eurozóny a USA, které s největší pravděpodobností podpoří zlepšující se očekávání ohledně letošního ekonomického vývoje. Na jednu stranu to nahrává „soft-landing“ scénáři, který Fed a ECB mají ve svých prognózách, na druhou stranu takový vývoj může znamenat, že sazby centrálních bank zůstanou na restriktivních úrovních po delší dobu, než se předpokládalo.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank