Po pondělní inflaci, která dopadla relativně v souladu s očekáváními, z Česka již po zbytek týdne důležitější ekonomická data nedorazila, a to stejné platí i o komentářích členů ČNB. Jen guvernér centrální banky Jiří Rusnok na začátku týdne uvedl, že očekává další růst sazeb, o nic zásadního by se ale podle jeho slov již jednat nemělo. To je komentář v souladu s naší aktualizovanou prognózou, v rámci které očekáváme růst sazeb o 75bb během dalších dvou zasedání (5. května a 22. června). Na hranici 5,75 % by se pak repo sazba měla zastavit a první pokles čekáme v prvním čtvrtletí příštího roku. Snižování sazeb bude představovat reakci na klesající dynamiku růstu cen (jednociferná inflace v lednu 23) a slabší ekonomický výkon v důsledku války na Ukrajině. Snižování sazeb by pak mělo pokračovat v relativně stabilním tempu o 50bb v každém následujícím čtvrtletí roku 2023.

Za našimi hranicemi Evropská centrální banka výraznější překvapení na čtvrtečním zasedání nedoručila a počítá s ukončením programu nákupu aktiv ve třetím čtvrtletí tohoto roku. To je podmínkou pro navyšování sazeb, kdy na konci 2022 očekáváme ukončení politiky záporných úroků, což přeneseně odpovídá dvěma „hikům“. Trh doufal ve více jestřábí vyznění a euro tak vůči dolaru ztratilo minulý týden necelé procento.

Tento týden bude z domácího prostředí nejzajímavější vývoj cen ve výrobě. Očekáváme další zrychlení proti únorové hodnotě, kdy se meziroční růst indexu cen průmyslových výrobců zastavil na 21,3 %. Ve zdražení se projeví válka na Ukrajině, která vyústila v prudký nárůst cen komodit, především ropy a zemního plynu. Navíc se znovu zasekly dodavatelské řetězce. Kromě informace o vývoji HDP za první čtvrtletí (29.4.) půjde o poslední významnější číslo, které bude vstupovat do rozhodování ČNB a výrazně vyšší hodnota by implikovala spíše razantnější květnové navýšení sazeb na úkor června. 

Větší naději na ovlivnění kurzu mají tento týden ale rozhodnutí za naší hranicí. Evropská unie bude dále diskutovat o možném embargu na ruskou ropu, na co nejrychlejší rozhodnutí tlačí mj. i Francie. Ropné embargo by Česko zasáhlo. V roce 2020 podle údajů Eurostatu plynula zhruba polovina ropy do Česka právě z Ruska. Substituce by ale byla s největší pravděpodobností jednodušší než v případě zemního plynu, kde je Česko na Rusku zcela závislé. Debata o zemním plynu by logicky po případném ropném embargu přišla jako další na řadu.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank