Bankovní rada ČNB minulý čtvrtek jednomyslně rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 2 %.  K tomuto kroku se centrální bankéři odhodlávali několik měsíců a zřejmě až kulminace domácích inflačních tlaků na úrovni 3 % a další odložení předpokládaného posílení koruny je donutily reagovat. Ve svém následném prohlášení pak guvernér J. Rusnok zároveň zmínil, že došlo i ke zmírnění zahraničních ekonomických rizik, která odrazovala bankovní radu od zvýšení sazeb na předchozích měnových zasedáních.

Pro trh bylo zajímavé i vyznění nové prognózy ČNB. Podle ní by v následujících čtvrtletích mělo docházet k postupnému zmírňování domácích inflačních tlaků vlivem pomaleji rostoucích mezd i nižšího ekonomického růstu. I přísnější měnové podmínky by měly tlumit růst cen a inflace by se tak měla v příštím roce vrátit k dvouprocentnímu cíli. To nebude vytvářet tlak na další růst sazeb, které by, podle vyjádření J. Rusnoka, měly zůstat stabilní až do poloviny příštího roku. Ve své prognóze však ČNB nadále trvá na posilování kurzu koruny až na úroveň 24,9 na konci letošního roku a dále i v roce 2020. Hlavní faktory pro tento vývoj uvádí kladný úrokový diferenciál oproti eurozóně a pokračující reálnou konvergenci české ekonomiky.

Již reakce koruny na čtvrteční oznámení o zvýšení sazeb však ukázala, že vyšší úrokový diferenciál neznamená automaticky podporu pro posílení koruny. Po zvýšení sazeb naopak koruna oslabila o 0,3 % a od té doby se obchoduje mírně nad hranicí 26,7 za euro. Podle naší prognózy je kurz koruny nadále ovlivněn překoupeností zahraničními investory a vývoj vnějšího prostředí tak má rozhodující vliv na jeho budoucí směřování. Zejména v důsledku zahraničního ekonomického vývoje tak předpokládáme, na rozdíl od ČNB, postupné oslabování kurzu až nad 26 korun za euro v závěru letošního roku. Nejvýraznějším rizikem naší prognózy je náhlý „exit“ zahraničních investorů z české měny či opětovné vyostření obchodní války mezi USA a zbytkem světa.

Autor: Luboš Růžička, analytik Raiffeisenbank