Pokud snad byl někdo do minulého týdne na pochybách, zda kurzem měn středoevropských zemí momentálně hýbou spíše lokální či zahraniční události, pak není přesvědčivějšího důkazu než vývoj uplynulých dnů.

Česká koruna zahajovala minulý týden na kurzu EUR/CZK 25,82, v jehož blízkosti se předtím vcelku stabilně držela navzdory všemožným špatným i dobrým signálům z reálné ekonomiky. Jamile se ovšem nachýlil termín jednání Evropské rady o podobě brexitu a sdělovací prostředky zaplavily zprávy ze Spojeného království, jehož vláda se překotně snažila završit vyjednávání, začaly se všechny měny regionu synchronizovaně pohupovat. Trhy očividně vnímají možnost uzavření kompromisní dohody jako dobrý signál pro českou měnu a jelikož jsme dnes dohodě zřejmě blíže než před týdnem, je silnější i koruna – momentálně EUR/CZK 25,63.

I v nadcházejícím týdnu očekáváme, že politická jednání zastíní ekonomická data. Predikovat výsledky zákulisních dohod je prakticky nemožné, lze si ovšem představit několik scénářů vývoje. Trhy teď zřejmě očekávají, že na půdorysu dohody vyjednané premiérem Johnsonem s EU nakonec dojde ke spořádanému odchodu Spojeného království z osmadvacítky, ale že technicky se jej pravděpodobně nepodaří završit do avizovaného termínu 31. října, spíše tedy o něco později. V tomto scénáři by tak kurz koruny mohl ještě mírně posílit ve chvíli, kdy budou vyladěny detaily.

Naproti tomu případné zablokování dohody britským parlamentem, které by zřejmě vyústilo v předčasné volby a případně i opakování referenda, by na trhy vrátilo nejistotu a vystavilo korunu tlaku. Nejpesimističtější, a naštěstí nepříliš pravděpodobná varianta, by znamenala zablokování aktuální dohody a trvání na odchodu Británie k 31. říjnu, který by tak nastal v neřízené variantě. Tím by zřejmě na trzích došlo k výprodejům rizikovějších měn, včetně koruny.

Kromě brexitu nás čeká ještě zasedání rady guvernérů ECB. Po kontroverzích, které vyvolalo poslední rozhodnutí o novém kole nákupu aktiv, neočekáváme, že by ECB přistoupila k dalším krokům. Bude se ovšem jednat o poslední zasedání pod vedením současného prezidenta Draghiho, a pozornost se tak následně stočí k jeho následovnici Christine Lagardeové. Draghi si za dobu působení vysloužil reputaci zastánce společné měny, který na její podporu neváhá sáhnout ke všem dostupným nástrojům, což ovšem dlouhodobě nevedlo k dosažení inflačního cíle. Lagardová tak vedení instituce přebírá v nelehké době a podle dostupných informací bude uplatňovat podobný styl, jako Draghi.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank