Přesto, že bankovnictví patří stále mezi atraktivní obory, nastupující generace je zlákána spíše technologickými hráči. A co naplat, že banky jsou jedněmi z nejinovativnějších institucí na trhu, když do nich mladí neproudí jako před patnácti lety? Každoroční konference, kterou pořádáme pod názvem Love Money, Earn Money na vysokých školách a jejíž součástí je průzkum mezi studenty, nám poskytuje přehled o jejich očekáváních a představách. Rozhodli jsme se je tedy rozebrat v novém čísle Bankovnictví s odbornicí na toto téma více než povolanou, HR ředitelkou Monety Money Bank Klárou Escobar. 

Kláro, děkujeme za prostor a možnost pohovořit nejen o výsledcích našeho průzkumu. Už roky je na vysokých školách zpomalen zájem o studium bankovnictví a financí. Myslíte, že to může být způsobeno tím, že být bankéřem už není „cool“ a rodiče dnešní generace tuto roli tolik svým dětem „nevnucují“? Je to tím, že se mladí vzhlížejí ve svých vrstevnících, kteří plní YouTube a Instagram coby „influenceři“, a nemají už ve svých pokojíčcích plakáty s Jardou Jágrem nebo Ayrtonem Sennou, kteří by jim byli vzory? Nebo je to spíš otázka množství studijních alternativ, které dnešní mladí mají? Jaký bude mít tento trend směr? Dojde díky covidu k vystřízlivění a budou se mladí snažit profesně zakotvit ve stabilnější oborech, a tedy nastane změna tohoto neblahého trendu posledních pár let?

Řekla bych, že je potřeba se na to dívat v poněkud širším kontextu. Jiná situace je v regionech: historicky bývala povolání jako učitel, lékař nebo právě bankéř vždy spojována s vysokou mírou prestiže. Byli to lidé vzdělaní a měli v dané lokalitě určité společenské postavení. Toto veřejné vnímání se v regionech, malých městech a vesnicích uchovalo. Trochu jiné je to ve velkých městech, která rychleji reagují na pověstný tep doby a nejnovější trendy. Tady se může zdát, že pro mladé lidi již není finančnictví to „pravé ořechové“, protože mají pocit, že být bankéřem je nuda, že mají na výběr daleko atraktivnější studijní obory. Na druhou stranu alespoň u nás v bance takovou zpětnou vazbu od kandidátů, kteří se k nám hlásí, nemáme: bankovnictví se za posledních pět let obrovským způsobem posunulo, drtivá většina služeb a produktů je nabízena on-line a tento proces musí někdo vymyslet, nastavit a provozovat. Banka v roce 2021 připomíná spíše Silicon Valley nežli peněžní ústav rakousko- uherského typu. A právě důraz na digitalizaci a obrovský potenciál, který digitalizace bankovnictví má, činí obor financí velmi atraktivním. Navíc je to jeden z vůbec nejstabilnějších oborů: úschovu financí za poplatek a půjčování na úrok znaly už antické Řecko i Řím, ze starověkého Říma se zachovaly dokonce i poukázky na drahé kovy, první oficiální banka pak vznikla na konci 14. století. Dá se tedy říci, že i aktuální pandemická situace nasměruje mnoho mladých lidí obecně do takových studijních oborů, které mají z hlediska existenční nutnosti perspektivu.