31 procent dospělých ve věku mezi pětadvaceti a devětačtyřiceti netuší, kolik by si měli odložit na důchod. Z průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny vyplývá, že čím mladší ročník, tím menší představa o tom, v jaké výši by se měla naspořená částka pohybovat.
Ideální výše úspor se odvíjí od současného příjmu: kupříkladu lidé s platem nad 30 tisíc čistého chtějí mít v důchodu okolo dvou milionů korun, zatímco lidé v nejnižší příjmové kategorii uváděli částku do půl milionu korun. Všichni dotázaní chtějí mít na důchod v průměru jeden milion korun.
A kolik si lidé na stáří spoří? V průměru si odkládají jen něco málo přes jeden tisíc korun měsíčně, přičemž medián je dokonce jen pětistovka. Skoro čtvrtina respondentů se však na důchod nepřipravuje vůbec. Nejméně tisícovku si dávají bokem častěji muži než ženy, což může souviset s celkově nižšími příjmy žen. Mezi pravidelně spořícími převládají vysokoškolsky vzdělaní lidé a obyvatelé velkých měst.
„Obecně jsou Češi zvyklí si šetřit alespoň menší částky. Pokud si peníze ukládají na stavebko, neměli by zapomínat na to, že pro získání maximální státní podpory za tento rok ve výši 2 tisíce korun musí do konce roku vložit na účet stavebního spoření alespoň 20 tisíc korun. Je jedno, jestli peníze na spoření posílají jednorázově nebo pravidelně každý měsíc 1 700 korun,“ vysvětluje Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Na stáří se úspory budou hodit. I když jsou výše důchodu a životní náklady velmi individuální, stačí si porovnat průměrný důchod o výši kolem dvanácti tisíc korun s výší nájmů ve velkých městech. Očekávaný důchod porovnejte také s náklady na energie, přičtěte výdaje na léky, domácí zvířata a další nečekané výdaje. Kdo chce na stáří plnohodnotně žit, měl by zkrátka na spoření myslet už dnes.
Zdroj dat:
SC&C, reprezentativní vzorek internetové populace ve věku 25 až 49 let, 509 respondentů