A to doslova. Domácnosti budou méně ohroženy energetickou chudobou či výkyvy cen energií a banky budou mít klienty s nižším kreditním rizikem a zástavy odolnější vůči ztrátám hodnoty budovy a rostoucím nákladům na kompenzaci extrémních klimatických jevů. V této situaci je nejen pro banky klíčová dostupnost informací o energetické náročnosti budov a extrémních klimatických jevech.

Rostoucí spotřeba i cena energií negativně ovlivňují veřejné rozpočty i rozpočty domácností. Oba tyto trendy mají negativní vliv na stabilitu finančního systému a disponibilní příjmy domácností.

Budovy v EU představují zhruba 40 procent spotřeby energií a zhruba 35 procent emisí skleníkových plynů. Vytápění, chlazení a příprava teplé vody představují 80 procent energie spotřebované domácnostmi v EU. Primárním zdrojem energie pro vytápění i přes růst instalací úsporných technologií zůstávají v ČR fosilní paliva, především pevná paliva a zemní plyn, která jsou zdrojem emisí včetně skleníkových plynů.

Zvyšování energetické účinnosti budov běžnými způsoby, tj. zateplováním obálek budov, výměnou oken, dveří, a současně instalací vysoce účinných technologií pro získávání tepla včetně rekuperace a energie z volně dostupných přírodních zdrojů je cestou k dosažení řady cílů společných pro vlastníky budov i jejich věřitele.

Situace okolo dostupnosti informací o energetické náročnosti budov v České republice

Databáze ENEX, kterou spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a která obsahuje PENB neboli průkazy energetické náročnosti budovy, není veřejnosti přístupná a nelze z ní získat údaje pro konkrétní budovu. Zpřístupnění ENEX je vázané na platnost nové směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) IV, která se očekává nejdříve v roce 2025.

Minimálně další dva roky tak zůstanou problematické z hlediska PENB nejen budovy v residenčním segmentu. Výzvou zůstává motivace vlastníků budov získat PENB, i přestože banky nabízí slevy na úrokových sazbách při splnění kritérií energetické náročnosti (např. energetická třída A nebo B znamená úrok nižší o 0,2 % p. a.). Účinnost EPBD IV skokově nezvýší počet PENB v ČR. CRIF na základě zkušeností s datovými modely připravil nástroj kompenzující nedostatek klíčových údajů z veřejně dostupných dat o PENB, údajů z RUIAN a dalších zdrojů. Modely schopné predikovat výskyt extrémních jevů s přesností na sto metrů v horizontu 2040–2050 vhodně doplňují informace o energetické náročnosti budovy a tvoří ucelený obrázek rizik souvisejících s provozem budovy.

Existence PENB se koncentruje na komerční budovy, rodinné a bytové domy z posledních dekád

PENB poskytuje cenné údaje o náročnosti budovy na energie, i přestože se skutečný objem spotřebované primární energie může významně lišit, např. teplotami vytápění, technickým stavem, mírou dodržování pravidel pro udržování vnitřního prostředí (způsob větrání), používanými technologiemi a jejich účinností.

I když vyhláška o energetické náročnosti budov stanovuje situace, kdy je nezbytné ze strany majitele získat PENB, jako je nová stavba, významná rekonstrukce a prodej/koupě, PENB existují jen pro cca 10–15 procent nemovitostí z přibližně 2,5 milionu budov, pro které existuje povinnost získat PENB (vyjmuté jsou např. budovy postavené před rokem 1946) a koncentrují se na budovy z poslední dekády.

Alternativy prokázání energetické náročnosti budov tam, kde chybí PENB

Existují alternativy získání klíčových informací z PENB (objem primární energie kWh/m2, energetické třídy atd.). Mezi takové alternativy patří různé modely a převodní můstky, které využívají veřejně dostupné vstupy včetně katastru nemovitostí (tzv. TEA), dat ze znaleckých posudků, a které jsou schopné poskytnout odhad klíčových ukazatelů z PENB i množství emisí skleníkových plynů.

Evropská centrální banka na základě klimatických zátěžových testů formulovala již v roce 2022 požadavky na data o energetické náročnosti budov sloužících jako zástavy. A další regulatorní požadavky na banky včetně kapitálových požadavků budou následovat.

Informace o energetické náročnosti budovy přináší vlastníkům výhody

Výhod existence PENB pro vlastníka budovy lze najít celou řadu – od splnění zákonných povinností při prodeji přes možnost čerpání různých podpor, slev na úrokové sazby až po nižší majetkové pojistné částky pro energeticky méně náročné budovy odolné vůči extrémním klimatickým jevům (sucho způsobující pokles hladiny spodních vod a pohyby podloží budov, záplavy, krupobití a silný vítr, lesní požáry v blízkosti budov apod.).

Příležitost pro banky, jejich klienty a vlastníky budov

Již brzy budou banky důsledně rozlišovat kvalitu zajištění nejen na základě vztahu mezi odhadovanou tržní cenou zajištění a výší úvěru, ale i podle PENB a odolnosti zajištění vůči extrémním klimatickým jevům podle toho upravovat svoji nabídku financování budov, energetických úsporných opatření a zvyšování odolnosti proti extrémních klimatickým jevům. Takový přístup bank a stavebních spořitelen k financování energetických úsporných opatření se bohatě vrátí celé společnosti.

Autor: Ondřej Veselovský, ESG Leader CZ & SK, CRIF – Czech Credit Bureau