Základní úroková sazba se nyní pohybuje na desetiletém maximu. A podle našeho názoru i na vrcholu současného cyklu zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017.  K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na úrovni 2,5 - 3 %, ČNB nestihla dojít. 

Ekonomické výhledy včetně budoucího vývoje úrokových sazeb zahaluje mlha nejistoty přicházející ze zahraničí. Aktuální inflace se sice pohybuje v blízkosti horní toleranční hranice inflačního cíle ČNB, ale podle květnové prognózy ČNB by se měla v horizontu účinnosti měnové politiky vrátit k 2% inflačnímu cíli. Naše prognóza dokonce předpokládá zpomalení inflace v roce 2020 pod střed inflačního cíle. Předpokládané zpomalení inflace a stále nejistý vývoj na globální úrovni (Trump vs. Čína a Trump vs. Evropa, brexit) přiměje ČNB zaujmout vyčkávací pozici.   

Závod dvou klíčových centrálních bank světa, Fedu a ECB, o to, kdo více a agresivněji podpoří domácí ekonomiku, pokud dojde k oslabení globální ekonomiky, vyčerpal prostor pro další růst sazeb ČNB, a naopak vyvolává otázku, kdy půjdou úrokové sazby i v Česku dolů. 

Pokud nedojde k vyjasnění obchodních vztahů USA s Čínou a Evropou a budou přetrvávat další geopolitická rizika včetně neřízeného brexitu, analytici Raiffeisenbank předpokládají, že ČNB na květnovém zasedání zvýšila sazby naposledy a po zbytek roku je ponechá beze změny. Zpomalení inflace a ekonomiky v průběhu roku by pak mohlo přimět ČNB začátkem roku 2020 k jejich snížení. V té době už bude podle našeho názoru snižovat sazby Fed a ECB bude držet depozitní sazbu ještě níž (-0,6 % namísto -0,4 %). Slabší, než prognózovaný kurz, koruny bude spíše tlumit negativní dopad zpomalující evropské a globální ekonomiky na tu domácí než vytvářet dodatečné inflační tlaky v ekonomice. 

Autor: Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank