Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání horních hranic ukazatele LTV a deaktivovala horní hranice ukazatele DTI s platností od 1. ledna 2024. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost.

„V prostředí významných makrofinančních nejistot přetrvává riziko výraznějšího poklesu cen nemovitostí, které si vyžaduje i nadále působení ukazatele LTV. Vyšší úrokové sazby a utlumená hypoteční aktivita výrazněji omezují rizika související s úrovní příjmů žadatelů a řízení těchto rizik ponecháváme plně na poskytovatelích,“ uvedla po dnešním jednání bankovní rady k otázkám finanční stability členka bankovní rady Karina Kubelková.

Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2023 obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru s pětiletým horizontem. Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové požadavky jak v Základním scénáři vývoje ekonomiky, tak i v hypotetickém Nepříznivém scénáři. Dopad Nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by však byl citelný. Značný nárůst úvěrových selhání a silné oslabení ziskovosti by vedly k rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy.

„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Za klíčový faktor považujeme vývoj kvality úvěrového portfolia. Vidíme signály mírného zhoršování u úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, proto situaci pečlivě monitorujeme. V bankovním sektoru jako celku ale prozatím nedochází ke zvýšeným úvěrovým ztrátám a zůstává ve velmi dobré kondici. Firmy a domácnosti však budou čelit složitým ekonomickým podmínkám i v roce 2024. Potenciální dopady na jejich finanční zdraví budeme i nadále vyhodnocovat a situaci v bankovním sektoru pozorně sledovat,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.

Bankovní rada dnes rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) na úrovni 2 %. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru, absenci materiálních úvěrových ztrát a nejistoty a rizika spojené s výhledem vývoje ekonomiky. „Pokud bude i nadále pokračovat současný trend přirozeného odeznívání cyklických rizik z bilancí bankovního sektoru, budeme sazbu rezervy pozvolně snižovat. V případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát jsme připraveni sazbu snížit výrazněji, případně rezervu zcela uvolnit, a podpořit tak plynulé úvěrování reálné ekonomiky,“ zdůraznila Karina Kubelková.

Bankovní rada dnes také diskutovala strukturální rizika systémového charakteru. „Bankovní rada se v diskusi shodla na relevanci identifikovaných strukturálních rizik, nicméně neshledává v současnosti potřebu reagovat na ně makroobezřetnostními kapitálovými nástroji,“ uvedla Karina Kubelková.