Zatímco během loňského roku digitální bankovnictví využilo v Česku osm lidí z deseti, ve druhém Rakousku to bylo pouze sedm lidí. Na Slovensku, které v regionálním žebříčku využívání digitálního bankovnictví obsadilo třetí místo, provedlo finanční transakce přes počítač či mobil zhruba šest lidí z deseti. Naopak na Balkáně využívají digitální bankovnictví v průměru jen čtyři lidé z deseti.

Nejoblíbenější je digitální bankovnictví mezi mladými lidmi. Téměř 30 % respondentů ve věku 15 – 29 let uvádí, že své peníze spravují výhradně prostřednictvím mobilu či počítače a do poboček bank nechodí vůbec. Tak velké popularitě mezi mladými se digitální bankovnictví těší již jen na Slovensku, zatímco v ostatních zemích chodí i mladí lidé k bankovním přepážkám častěji.

Česko a Slovensko jsou také jedinými zeměmi v regionu, ve kterých podíl mladých lidí využívajících výhradně digitální bankovnictví (cca 30 %) převyšuje počet těch, kteří naopak chodí vyřizovat svoje finanční záležitosti výhradně do poboček. V Česku chodí výhradně do poboček necelých 10 % lidí ve věku 15-29 let, což je v regionu suverénně nejméně. V balkánských zemích (Chorvatsko, Srbsko) stále vyřizuje finanční záležitosti výhradně v pobočkách bank téměř i 50 % mladé generace.

O digitální gramotnosti Čechů svědčí i další z ukazatelů – nakupování přes internet a platba online. Takový nákup v loňském roce alespoň jednou provedlo šest lidí z deseti nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Rakousku. Naopak online nakupování je „v plenkách“ v Rumunsku, kde se k němu přihlásili jen dva lidé z deseti.

Penězům věnují Češi stejnou pozornost, jako svému zdraví

Přestože Češi chodí v porovnání s ostatními zeměmi regionu střední a východní Evropy do poboček bank méně, alespoň jednou za rok svoji banku podle průzkumu Erste Group a České spořitelny loni navštívilo osm z deseti Čechů. To je stejný počet, kolik lidí navštívilo svého lékaře.

Ani nárůst digitálního bankovnictví nevzal klienty bankovním pobočkám. Nejvíce navštěvovali bankovní pobočky Rakušané (95 %), nejméně Rumuni (63 %).

Častým důvodem k návštěvě banky je mezi Čechy konzultace s bankovním poradcem. V posledním roce se takto do banky přišlo poradit téměř šest Čechů z deseti. Nejvíce se na bankéře obraceli lidé v Rakousku (75 %), nejméně v Chorvatsku (24 %).

Motorem digitálního bankovnictví je mobilní bankovnictví

Motorem růstu digitálního bankovnictví je silný nárůst využívání mobilního bankovnictví. Tento trend je patrný zejména v jihovýchodní Evropě, kde se mnoho zákazníků bank při řešení svých digitálních bankovních potřeb spoléhá výhradně na mobilní telefon. Téměř jeden ze tří Srbů, kteří v posledních šesti měsících využili kanály digitálního bankovnictví, uvedl, že k tomu použil výhradně svůj mobil; to platí také o téměř jedné čtvrtině uživatelů digitálních bankovních kanálů v Rumunsku. Rumunsko a Srbsko jsou prvními trhy ve střední a východní Evropě, kde je pravděpodobnější, že k provádění digitálního bankovnictví zákazníci použijí pouze mobilní telefon než počítač.

Naopak v Česku, na Slovensku a v Rakousku tvoří „čistě mobilní“ segment pouze 5-10 % uživatelů digitálních kanálů. Na těchto bohatších trzích největší část uživatelů digitálních kanálů používá pro on-line bankovnictví jak mobilní telefon, tak své počítač.

Na všech sedmi trzích, jichž se týkal průzkum Erste Group a České spořitelny, bylo pravděpodobnější, že bankovní zákazníci z nejmladší věkové skupiny budou své bankovnictví vyřizovat on-line – zejména s využitím mobilních aplikací. Na většině trhů podíl zákazníků bank ve věku 15-29 let, kteří využívali digitální kanály, přesahoval průměr jejich země o více než 20 procentních bodů. Podobně velké rozdíly byly patrné i u využívání on-line bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu mezi mladými zákazníky bank. To naznačuje, že i když současnost je stále do značné míry charakterizována kombinací digitálních a fyzických kanálů, budoucnost bude s největší pravděpodobností patřit zákazníkům využívajícím pouze digitální kanály nebo dokonce pouze mobilní telefon.