Celkový objem vkladů uzavřel květen na hodnotě 6 744 miliard korun, což je o 0,8 % více než v dubnu a o 6,7 % více při meziročním srovnání. Největší zásluhu na tom mají vklady nefinančních podniků (+2,8 % m/m) a vklady finančních institucí (+3,2 % m/m). Naopak vklady obyvatelstva pokračují ve zpomalování tempa růstu, když v květnu přidaly jen
0,1 % m/m. Tomu odpovídá i vývoj nad-vkladů, které v květnu opět pokořily nový rekord v celkovém objemu 463 miliard korun. Nadměrné úspory ve firemním sektoru dosáhly nového maxima, když překročily hranici 200 miliard korun. Nadvklady obyvatelstva rostou mnohem pozvolněji, od počátku roku spíše jen mírně oscilují okolo 240–250 miliard korun. 

Celkové úvěry se po dubnovém technickém výkyvu vrátily k přirozenému tempu růstu, když v květnu vzrostly o 0,4 % m/m na konečných 4 190 miliard korun. Shodného tempa růstu, tedy 0,4 % m/m, dosáhly jak úvěry nefinančním podnikům, tak úvěry obyvatelstvu. Meziroční tempo růstu obou segmentů v porovnání s květnem loňského roku značně zpomalilo, konkrétně z 6,5 % na 5,5 % v případě firem a z 8,9 % na 5,9 % u obyvatelstva. To je důsledek značného propadu v nové produkci úvěrů, kterou u obyvatelstva pozorujeme již od loňského podzimu a u firem se začala projevovat v letošním prvním čtvrtletí. Od počátku roku bylo firmám poskytnuto necelých 193 miliard korun nových úvěrů, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 41 % méně. Korunové úvěry lehce ztlumily svůj meziroční propad na 50 %, poptávka po eurových úvěrech se již zřejmě vyčerpala, neboť i jejich objem je o téměř 25 % nižší než vloni.

Nové hypotéky se zřejmě odrazily ode dna, když již třetí měsíc v řadě dosahují objemů nad 10 miliard korun, přesto je letošní produkce ve srovnání s tou loňskou o 57 % nižší. Naopak spotřebitelské úvěry se drží na výsluní, když v květnu dosáhly nové maximální hodnoty 8,9 miliardy korun. Dosavadní letošní produkce je pak o 1,6 % vyšší ve srovnání s rokem 2022. 

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank