Také celkový objem vkladů zaznamenal v květnu mírný pokles, a to o 0,5 % na konečných 7 215 miliard korun. V meziročním srovnání tempo růstu zpomalilo na 7 %. Do květnového vývoje vkladů opět významně zasáhl segment vládních institucí, které snížily objem svých vkladů o 71 miliard korun m/m. Bez tohoto segmentu by celkové vklady vzrostly meziměsíčně o 0,6 %, a to především díky vkladům finančních institucí (+19 miliard korun m/m) a obyvatelstva (+12 miliard korun m/m). V květnu pokračoval trend růstu netermínovaných vkladů (+1,4 % m/m) ve srovnání s poklesem vkladů termínovaných (-3,5 % m/m).

Nadále platí i to, že ve firemním sektoru růst vkladů zpomaluje (+1,4 % r/r), zatímco obyvatelstvo svou úspornou strategii zatím neopouští (+8,8 % r/r). To ilustruje i graf vývoje vkladů obyvatelstva na hlavu, kde vidíme zdvojnásobení úspor za posledních 10 let. Zajímavý je i vývoj reálné hodnoty úspor, tedy očištěné o inflaci, která aktuálně tvoří 68 % nominální hodnoty. 

Celkové úvěry v květnu stagnovaly a udržely hodnotu z konce dubna, tedy 4 435 miliard korun. Meziroční tempo růstu pak zpomalilo pod 6% hranici, konkrétně na 5,8 %. Ve firemním sektoru začínáme pozorovat první známky oživení nové produkce úvěrů. Dosavadní objem čistě nových úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům převýšil loňskou hodnotu o 13,5 %. Poptávka po korunových a eurových úvěrech je letos mimořádně vyrovnaná a dosahuje zhruba 109 miliard korun nových úvěrů pro obě měnové varianty. Retailové úvěry pokračují v letošním trendu intenzivního růstu.

Nové hypotéky dosáhly v květnu objemu 18,4 miliardy korun, což jsme viděli naposled na jaře 2022. V souhrnu je letošní produkce nových hypoték o 57,3 % vyšší než ta loňská. U spotřebitelských úvěrů nadále trvá silná poptávka, která letos přidala do stávajícího úvěrového portfolia již 55,7 miliardy korun čistě nových úvěrových obchodů. To je objem o téměř 37 % vyšší než ve srovnatelném období loňského roku.

Je třeba zmínit i intenzivní nárůst jak spotřebitelských, tak hypotečních úvěrů zařazených v kategorii „Ostatní nová ujednání“. Do ní spadají stávající úvěry, u kterých ve sledovaném období došlo ke změně smluvních podmínek, jako je například změna splátkového kalendáře apod. Letošní objem úvěrů v této kategorii je u spotřebitelských úvěrů vyšší o 41 % a u hypoték dokonce o 66 % nežli v loňském roce. Spolu s růstem úvěrů v selhání je to další varovný příznak, že domácnosti mohou v budoucnu ve zvýšené míře čelit potížím se splácením svých závazků.      

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank