Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta počítá s pokračujícím desinflačním vývojem a návratem inflace na 2% cíl ve druhé polovině roku 2025. Na straně hospodářského růstu zůstává ECB dle našeho názoru stále až příliš optimistická – v příštím roce očekává růst HDP o 1,1 %, v příštím roce pak 1,4 %. Výhled je totiž zatížen celou řadou nejistot a negativních rizik, ať již jde o táhlou stagnaci německé ekonomiky, dopady Trumpových politik (především obchodní cla) nebo přetrvávající politickou krizi ve Francii.

Rozhodnutí je proto kompromisem mezi holubičí letkou zdůrazňující slabý růst a jestřáby, kteří se nadále obávají setrvačných cenových tlaků. Méně razantní pokles sazeb kompenzuje důležitý holubičí obrat v doprovodném komentáři. ECB se sice explicitně nezavázala ke konkrétní trajektorii sazeb, vypuštěním jestřábí fráze o potřebě udržování restriktivních sazeb v doprovodném komentáři ale otevřela dveře pro pokračující uvolnění měnové politiky v průběhu roku 2025.

Předpokládáme, že ECB půjde se sazbami dolů i v příštím roce. Klíčovou otázkou je, jak razantně a na jaké letové hladině se nakonec zastaví. V tomto ohledu zůstává komunikace ECB vcelku vágní. My odhadujeme pokračování postupného poklesu sazeb až na 2 % v polovině roku 2025. Pokud by ale desinflační tlaky nabraly na obrátkách a/nebo růst HDP dále překvapoval negativně, nelze vyloučit ani nižší terminální sazbu v tomto cyklu. Koneckonců eurový peněžní trh aktuálně zaceňuje konec cyklu snižování sazeb na úrovni 1,6 - 1,7 %.