Podle naší aktualizované prognózy očekáváme pro konec roku úroveň koruny 25,60 za euro zásluhou odeznění efektu Rezolučního fondu. Pro příští rok jsme pak celý vývoj koruny posunuli o 20-30 haléřů nahoru ke slabším hodnotám. Geopolitické faktory, které hrají v neprospěch koruny, budou působit déle, než se původně očekávalo. Zároveň také agresivní zvyšování úrokových sazeb koruně příliš nepomohlo.

V základním scénáři očekáváme, že by se měla vyřešit politická situace v Itálii a Velké Británii do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Na druhou stranu geopolitický vývoj zůstává největším rizikem celé prognózy. Z domácích faktorů naši prognózu slabší koruny podporuje neustále ztenčující se přebytek zahraničního obchodu, se slábnoucí zahraniční poptávkou a rostoucím objemem importu. 

I nadále předpokládáme nejsilnější hodnotu koruny v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy by měly odplynout negativní faktory ze zahraničí, přeruší se celoroční odliv dividend a ČNB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Následně však bude tuzemská ekonomika dále zpomalovat, s čímž poklesnou i proinflační tlaky a odhodlání ČNB dále utahovat měnovou politiku. Navíc do hry vstoupí první zvýšení úrokových sazeb ECB (v září 2019) a předcházející tlak na růst tržních úrokových sazeb v eurozóně, což povede k přehodnocení pozic zahraničních investorů a oslabení koruny. Zároveň i nadále bude korunu brzdit její „překoupenost“ zahraničními subjekty.

Z pohledu měnové politiky však koruna nebude posilovat, tak jak očekává centrální banka (na 25,1 v průměru pro první čtvrtletí). Zároveň očekáváme v prvním čtvrtletí příštího roku vrchol inflace a pokračující růst mezd. Proto nově očekáváme, že by v prvním čtvrtletí měla bankovní rada zvednout úrokové sazby hned dvakrát. Následně pak potřetí až ve třetím čtvrtletí, kdy ji k tomu poskytne prostor první zvýšení sazeb ECB a slabší kurz koruny. Na konci příštího roku by tak dvoutýdenní repo sazba skončila na 2,50 %.