Vláda přerušila projednávání novely zákona o pojišťovnictví a uložila ministerstvu financí předložit ji znovu 27. ledna současně s novelou zákona č. 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích (o distribuci v pojišťovnictví). V případě novely zákona č. 38 není zatím zřejmé, zda má jít o nějakou dílčí novelu obsahující jen regulaci provizí, nebo se má jednat o komplexní novelu.

„Lze předpokládat, že novela zákona č. 277 zásah do provizí obsahovat nebude a novela zákona č. 38 ano. Spojené projednání novel obou zákonů může být efektivní cesta k uvedení regulace provizí do praxe, konstatuje Robert Vlášek, ředitel pražského ředitelství finančněporadenské společnosti Kapitol.“

Novela zákona reagovala na požadavek EU implementovat do českého právního řádu směrnici Solventnost 2, jejíž transpoziční lhůta uběhla již 31. 3. 2015 a účinnosti měla nabýt 1. 1. 2016. Je proto třeba počítat s dalším odkladem a případnými sankcemi vůči ČR pro porušení povinnosti včas transponovat požadavky směrnic EU. V současné době také stále platí, že do okamžiku transpozice směrnice Solventnost 2 se pojišťovny musí řídit stávajícím zněním zákona o pojišťovnictví, tzn. požadavky režimu Solventnost I.

Podle zatím nepřijaté novely, respektive pozměňovacího návrhu poslanců, který měl novelu doplnit/rozšířit, by výplata provize pojišťovacímu zprostředkovateli za uzavřenou smlouvu na životní pojištění měla být povinně rozložena do období pěti let namísto současného stavu, kdy je celá vyplacena v prvním roce. V praxi to bude znamenat, že příjmy zprostředkovatelů klesnou, jelikož většina poradenských společností je závislá na příjmech z provizí ze životního pojištění. Pro jednotlivě působící poradce, menší poradenské firmy nebo firmy, jejichž struktura produkce je postavena dominantně na životním pojištění, může být regulace provizí, a tím pádem pokles jejich cash flow, likvidační.