Úvodní slovo pronesl Zbyněk Stanjura. Ten se snažil především ujistit, že nevzniknou zbytečné regulace. „Minulé krize nám ukázaly, že je třeba leccos měnit. Mnohdy se ale stává, že nové regulace reagují právě na staré události a nepředjímají ty nové. Obecně ale doufám, že nyní se nám nejdříve podaří snížit rizika a až pak teprve budeme nastavovat opatření,“ uvedl.

Dále zmínil, že jednou z hlavních priorit v rámci českého předsednictví v EU patří otázky spojené s kyberbezpečností jako jsou DORA (nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru) a  MiCA (nařízení o trzích s kryptoaktivy). Důležitým tématem by měly být také obezřetností rámce CRR a CRD, které aktualizují pravidla kapitálové přiměřenosti, čímž by měl být dokončen Basel III. Dotáhnout by chtěla česká vláda také směrnici CCD II, tedy směrnici o spotřebitelských úvěrech.

CCD II byl věnován první diskusní panel. Směrnice vyvolala v poslední době vášnivé debaty, především co se týče její šíře a dalších sporných bodů. Tím nejspornějším je zřejmě v oblasti zastropování úrokových sazeb tzv. rate cap. „V tomto směru došlo na Evropské radě k zásadnímu posunu. Návrh aktuálně stanoví, aby členské státy zavedly opatření proti nadměrným úrokovým sazbám, RPSN nebo celkově ceně úvěru. Ale nejedná se o plošnou harmonizaci pravidel, i když i to bude předmětem následného jednání,“ uvedla Lenka Dupáková ze stálého zastoupení České republiky v Bruselu.

Podobné stanovisko má nakonec dle europoslankyně Kateřiny Konečné také europarlament. „V tomto směru bylo v oblasti europarlamentu mnoho názorových proudů. Objevovaly se názory od úplného vyškrtnutí až po plnou harmonizaci ve smyslu konkrétní sazby či maximální ceny úvěru, které by komise stanovila delegovaným aktem. Vyjednávání byla velmi obtížná, ale nakonec jsme se shodli na tom, že zůstaneme u původního návrhu komise, který dává státům flexibilitu v tom, jak zastropování bude vypadat.“

Na tato slova pozitivně reagoval Jiří Hauptman, ředitel pro oblast corporate affairs v Providentu. „Vždycky existuje vazba mezi rizikem a úrokovou sazbou. Pakliže by ve finále strop nebyl správně nastaven, může dojít k vytlačení rizikových skupin, se kterými dnes nebankovní trh pracuje, do šedé zóny. To jsme koneckonců mohli vidět také na Slovensku, kde každý sedmý Slovák zná nějakého lichváře, a děje se to i nyní ve Finsku.“

Na jeho slova navázala Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace. „V zásadě s rate capem nesouhlasíme a myslíme si, že ani není pro náš sektor důležitý. To koneckonců ukazují také čísla, která patří k nejlepším v Evropě. Defaultní korporátní úvěry dosahovaly v dubnu 3,65 procenta vs. 5 procent v roce 2017, podíl nevýkonných spotřebitelských úvěrů se pohyboval mírně nad 4 procenty vs. 8 procent v roce 2017 a podíl nevýkonných hypotečních úvěrů dosahoval rekordních 0,66 procenta.“

Jak rate capy zastropovat. Tuto otázku otevřel na plénu viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. „Tuto debatu jsem vedl už s bývalou vládou. Velká diskuse se točila kolem toho, jaká by měla být výše zastropování. Jeden z návrhů byl desetinásobek repo sazby. To na první pohled zní hezky, ale měli jsme období, kdy repo sazba byla 0,05 procenta, tehdy by i půlprocentní úrok byl lichva, naopak dnes bychom se pohybovali na 57,5 procenta. To je nesmysl,“ uvedl s tím, že cestou ochrany spotřebitele není rostoucí regulace, ale spíše zvyšování finanční gramotnosti spotřebitelů.

Druhým tématem byla problematika ESG. Jako první se k ní vyjádřil europoslanec Alexandr Vondra. „Jsem stará škola, která věří, že účelem podnikání má být zisk. A zisk není sprosté slovo. Samozřejmě že tím, že firma tvoří zisk, dělá také dobro, ale bez zisku nemůže fungovat. Aktuálně vidím mnoho podobností mezi současnou situací a rokem 2009, kdy Rusové zastavili plyn, jen teď jsou doby drsnější. Tehdy jsme diskutovali, že by se diverzifikovaly zdroje plynu. Měli jsme na to finance, smlouvy s Ázerbájdžánem a Turkmenistánem, konsorcium, ale nakonec Německo přinutilo RWE z konsorcia vystoupit, poněvadž nechtěli konkurenci Nord Streamu. Teď vidíme, jak naivní tento přístup byl.“ „Je třeba, abychom zdroje energie diverzifikovali. Využití obnovitelných zdrojů v kombinaci s kvalitním ukládáním dává smysl, ale abychom měli stabilitu, budeme potřebovat i jiné zdroje, ať už se jedná o jádro nebo plyn. Musíme si uvědomit, že Evropa neoplývá dostatečným množstvím potřebných surovin,“ dodal.

Odkud snaha o ESG plyne. Touhle otázkou se zabýval v diskuzi Martin Špolc z Evropské komise pro udržitelnost. „Udržitelné finance jsou projekt, který si vyžadoval sám trh. Věřím, že bychom se o nich bavili, i kdyby v tomto směru EU nic nedělala. My se aktuálně snažíme dát tomuto projektu rámec. Naše agenda není o tom, abychom přikazovali finančnímu sektoru, kam investovat. Chceme se soustředit na transparentnost. Právě ta finančnímu sektoru umožní, aby mohl část prostředků přeorientovat do udržitelných projektů a aby lépe mohl řídit rizika a měl lepší kapacitu čelit rizikům. Za posledních pět let jsme udělali dost. Teď je velkou výzvou správně vše implementovat tak, aby regulatorní nástroje byly užitečné a nebyly překážkou.“

Tématu transparentnosti se dotkl i Radek Laštovička, Senior Manager v oddělení consultingu pro finanční instituce v EY. „Banky v praxi narážejí na dva zásadní problémy, pakliže chtějí zjistit udržitelnost. Zaprvé neexistuje žádný repozitář, tudíž pokud chtějí reporty hledat, musí projíždět internet. Tím druhým potom je, jak může banka posoudit, zda projekt je, či není zelený. Například dle taxonomie je součástí nepoškozování prostředí, nakládání s vodou, kdy pisoár by neměl spláchnout 1,5 litru vody. Ale jak má banka toto posuzovat? Zároveň je třeba uvědomit si, že finanční instituce v první řadě posuzují úvěruschopnost, pak kreditní riziko a až nakonec zelenost,“ dodal.

Matúš Púll, Chief Sustainability Officer v České spořitelně, potvrdil, že firmy mají o tento trend zájem. „Otázky udržitelnosti jsou relevantní pro 90 procent klientů. Nicméně liší se míra porozumění. Ta je větší samozřejmě u větších klientů. Těm menším se potom pomáháme v problematice zorientovat.“

To, že po zelených energiích je skutečně poptávka z trhu, potvrzují slova Martina Nováka, člena představenstva skupiny ČEZ. „Do dekarbonizace nás nikdo nenutil. Jsou to impulzy z trhu. Často se nám totiž stávalo, že se s námi investor rozloučil s tím, že nás prostě do portfolia zařadit nemůže. Proto jsme od ledna loňského roku začali s implementací ESG pravidel a nyní patříme mezi premianty ve střední Evropě.“

Že udržitelnost je globální téma, potvrdil také Nasser Malik, vedoucí oddělení korporátních úvěrů v Citi. „Poptávku po dekarbonizaci vidíme už i u našich klientů a je pravda, že pravidla v tomto směru se řeší i ve Spojených státech. Na druhou stranu je třeba uvědomit si, že udržitelnost je globální téma. Proto je nutné tlačit také na méně rozvinuté země, aby se o udržitelnost snažily. Pokud nebudou, bude to problém,“ dodal.

Poslední část konference se zabývala fintechy. České fintechy mohou mířit vysoko, je třeba ale neklást zbytečné regulatorní překážky. „Příkladem úspěšné implementace regulace v Česku byla PSD 2. Takto musíme přistupovat také k další regulaci. Žádná regulace nepromítne vždy všechny maloobchodní modely, ty se prostě objeví. Je třeba myslet i na malé hráče. Ti nepotřebují velkou regulaci, proto jsou zásadní otázky proporcionality,“ řekl ředitel odboru finanční trhy Ministerstva financí ČR Jiří Beran.

Europoslanec Ondřej Kovařík by pak regulace měla určovat, jak by měl trh vypadat. „Zejména v oblasti digitálních financí je velmi důležité mít standardy, které nebudou vázány na fyzické hranice, tak jak je máme zažité. Jinak totiž nejsou efektivní.“

„Regulace nemusí být vždy nepřítel, inovace a regulace mohou jít ruku v ruce a ve financích by měly. Finance jsou riskantní a lidé jim věří jen tehdy, pokud jsou regulované. Proto se snažíme při regulaci brát vždy ohled i na inovace. To se snažíme promítnout například jak do DORA, tak i do MiCA,“ upřesnil Jan Ceyssens, vedoucí oddělení Digitálních financí v rámci Evropské komise.

S jeho slovy souhlasila také prezidentka Evropské asociace digitálních financí Maria Staszkiewicz. „MiCA obsahuje pravidla, která jsou velmi pečlivě vyjednána. Je to zároveň první standard na světě. A právě zde bych viděla roli českého předsednictví, začít ho prosazovat jako globální standard.“

Podle Michala Vodrážky z odboru regulace plateb, kybernetické bezpečnosti a fintechu v ČNB je pro spoustu fintechů výsada, když získají licenci právě v Česku. „Máme mnoho zájemců, kteří chtějí právě licenci ČNB, ačkoli jsou si vědomi toho, že její vyřízení může trvat déle než jinde. Někteří nám dokonce řekli, že mít licenci od nás je benefit. To nás potěšilo.“