Růst tuzemské ekonomiky byl podporován zejména domácí poptávkou. V jejím rámci pak měla nejvýraznější vliv spotřeba domácností, jejíž růst zrychlil na 2,7 %. Významnou měrou se na růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která se zvyšovala stále tříprocentními tempy. Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním vyjádření poklesla o dvě procenta, meziročně si však ještě polepšila o 3,4 %. Její růst byl přitom značně podporován investicemi vládních institucí.
K rychlejší dynamice HDP přispěl i neutrální vliv čistého vývozu, který v předchozích čtvrtletích působil negativně. Došlo sice ke zpomalení vývozu zboží a služeb na 2 %, ovšem dovoz se zpomalil ještě výrazněji. Negativním faktorem byl dále klesající stav zásob. Jejich snižování je dáno dobíháním výrob z minulého období i jejich přizpůsobováním klesající poptávce.
Ze sektorového hlediska v prvním čtvrtletí překvapil zpracovatelský průmysl, jehož příspěvek se udržel na úrovni předchozího čtvrtletí, a to i přes negativně vyznívající měsíční ukazatele, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i ochabující poptávku především ze zahraničí. Dařilo se i většině odvětví služeb, především pak IT sektoru, dopravě a skladování. Naopak poloviční příspěvek k růstu přidané hodnoty oproti předchozímu čtvrtletí zaznamenalo stavebnictví i přesto, že jeho produkce v posledních měsících roste dvoucifernými tempy.
V každém případě lze současný růst stále považovat za solidní. Česká ekonomika je již za vrcholem svého hospodářského cyklu a postupně zpomaluje, což je do značné míry ovlivněno i vývojem v zahraničí. Pro tento rok očekávají analytici Raiffeisenbank průměrný růst ekonomiky
o 2,4 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.
Autor: Luboš Růžička, analytik Raiffeisenbank