Celkové vklady zpomalily tempo růstu na 0,3 % meziměsíčně a na konci června dosáhly objemu 6 340 miliard korun. Důvodem je mírnější růst vkladů vládních institucí
(+39 miliard korun) a poměrně silný odliv finančních prostředků z účtů nefinančních podniků (-34 miliard korun). Ve firemním segmentu se však jedná o standardní vývoj na konci pololetí, kdy celá řada právnických osob hradí daň z příjmů za předchozí rok. Naopak vklady obyvatelstva opět zrychlily tempo růstu na 0,4% meziměsíčně. Celková suma nad-vkladů v červnu lehce poklesla díky vývoji ve firemním sektoru, zatímco u obyvatelstva zůstala nezměněná.    

Celkový objem úvěrů v průběhu června vzrostl o solidních 1,2 % meziměsíčně na konečnou hodnotu 3 958 miliard korun. V meziročním srovnání se tempo růstu celkových úvěrů drží zatím vysoko na 6,9 %. Po třech měsících poklesu se k růstu vrátily úvěry poskytnuté nefinančním podnikům (+0,4 % meziměsíčně). Zdá se, že firmy postupně čerpají finanční prostředky z nově uzavíraných úvěrových obchodů, které jsme ještě v únoru a březnu viděli nad hranicí 50 miliard korun měsíčně. Pak došlo k propadu poptávky v souvislosti s nejistotou budoucího vývoje, a proto je objem firemních úvěrů nově poskytnutých od počátku letošního roku o 31 % nižší než v prvním pololetí 2021. 

Úvěry poskytnuté obyvatelstvu udržely stejné tempo růstu jako v květnu, tj. 0,9 % meziměsíčně, a to díky růstu jak hypotečních (+0,9 % meziměsíčně), tak spotřebitelských úvěrů (+1,0 % meziměsíčně). V produkci nových úvěrů je situace trochu jiná. Spotřebitelské úvěry udržují poměrně stabilní výši měsíčních objemů a za první pololetí jich bylo poskytnuto o 11 % více než ve stejném období loňského roku.

Naproti tomu nových hypotečních úvěrů bylo poskytnuto o zhruba 37 % méně než v prvním pololetí 2021 a v měsíčních objemech se vracejí na úroveň roku 2019. Ve stávající ekonomické situaci nelze pro druhé pololetí předpokládat nic jiného než další pokles poptávky po hypotečních úvěrech.

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank