V souvislosti s obnovenou dynamikou růstu úvěrů však stojí za pozornost nová pravomoc ČNB, na základě které může ČNB tuzemským bankám (včetně poboček zahraničních bank) stanovit dodatečné kapitálové požadavky právě s ohledem na vývoj úvěrového cyklu (tzv. proticyklická kapitálová rezerva).

Proticyklickou kapitálovou rezervu ČNB stanovuje od minulého roku a doposud byla vždy nulová. Poslední komunikace ČNB v tomto ohledu však naznačuje, že současný úvěrový růst může přinášet zvýšená rizika a ČNB by tak mohla stanovit v bližším horizontu nenulovou hodnotu proticyklické kapitálové rezervy. „Vzhledem ke zrychlování úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního sentimentu se však dále snížila pravděpodobnost, že nulová sazba proticyklické kapitálové rezervy bude aplikována i v následujících dvou letech“ uvádí ČNB ve svém opatření obecné povahy ČNB z 3.9.2015. V době příprav tohoto opatření zároveň ČNB ještě neznala poslední hodnoty z úvěrového trhu, které přinesly další zrychlení dynamiku úvěrů nefinančním podnikům (10 % yoy v srpnu).

Ačkoli banky budou mít povinnost rezervu držet až s určitým časovým odstupem od jejího zavedení (obvykle rok), bude mít její stanovení na úvěrový trh okamžitý vliv, jelikož změní výnosnost úvěru z pohledu potřebného kapitálu. Proticyklická rezerva se totiž neaplikuje pouze na nové úvěry, ale platí na celkovou výši expozic bank v ČR. Banky tak budou vědět, že i současný úvěr s delší splatností bude v budoucnu „potřebovat“ vyšší kapitál, což budou muset zohlednit v ceně úvěru. Stanovení proticyklické kapitálové rezervy tak bude působit ve směru ochlazování úvěrové dynamiky v tuzemské ekonomice. Přitom právě úvěrový růst je jeden z kanálů, jak má ekonomiku povzbudit uvolněná měnová politika.

Současná ekonomická situace tak přináší konflikt mezi mandáty ČNB – péči o finanční a cenovou stabilitu. Pokud ČNB hovoří v souvislosti s makroobezřetnostní politikou o rostoucích rizicích z úvěrového vývoje a uvolněných standardů bank a naopak v souvislosti s měnovou politikou o potřebě udržovat měnové podmínky nadále velmi uvolněné, jedná se evidentně o jistou nekonzistenci. V této situaci si pak dokážeme o to méně představit zavedení záporných sazeb, které by z pohledu makroobezřetnostní politiky představovaly další významný růst rizik. To naznačuje i zápis z jednání bankovní rady z předminulého týdne, ve kterém se ohledně zavedení záporných sazeb píše: „...vzhledem k existenci záporných tržních úrokových sazeb v některých segmentech finančního trhu a vzhledem k vysokému růstu objemu úvěrů není takový krok potřebný.“

Pokud ekonomická a úvěrová aktivita bude nadále pokračovat v obdobném tempu, můžeme se dočkat zavedení nízké – leč nenulové – hodnoty proticyklické kapitálové rezervy již v relativně krátkém horizontu 1-2 čtvrtletí. Zavedení negativních sazeb však o to více považujeme z toho důvodu za nežádoucí a tudíž i méně pravděpodobné.