Oproti poslední prognóze byla nižší i jádrová inflace, která lehce zvolnila na 2,7 %. Pro centrální banku je potěšující zejména pohled na momentum jádrové inflace, které lépe zachycuje bezprostřední cenový vývoj a v záři zvolnilo z 3,1 % na 2,6 %. Na straně druhé, jádrová inflace zůstává setrvačná, a zvláště cenový vývoj ve službách, kde se inflace drží na úrovni 4 %, je pro ECB bezpochyby důvodem k pokračující opatrnost při kalibraci měnové politiky.
Od posledního zasedání ECB překvapila holubičím způsobem nejen inflace, ale také mizerné výsledky PMI, které signalizují stagnaci evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí. A v podobném duchu nakonec působí i razantní redukce sazeb ze strany amerického Fedu. Přestože tak ECB po zářijovém zasedání vcelku jasně signalizovala další snížení sazeb až v prosinci (kdy bude k dispozici nová prognóza), výše zmíněné argumenty výrazně zvýšily šance na další posun sazeb dolů již v říjnu.
Sázky v tomto týdnu dále přiživila i šéfka ECB Christine Lagardeová, která působila daleko sebevědoměji ohledně zkrocení inflace. Centrální banka zdá se nechce zůstat za křivkou a dusit ekonomiku zbytečně vysokými sazbami. Podobně to vidí i eurový peněžní trh, který počítá s říjnovým 25bps „cutem“ z více než 90 %. Z našeho pohledu nebude rozhodování ECB zdaleka takto jednoznačné (na stole bude i varianta stability sazeb), pravděpodobněji se však nyní jeví pokračování v cyklu uvolňování měnové politiky.