Proč jste se rozhodl pro opětovnou kandidaturu na post prezidenta ČBA?

Mám obrovskou radost, že bankovní industrie je zcela nepochybně jednou z klíčových konkurenčních výhod této země a že Česká bankovní asociace k tomu svým způsobem přispívá, ale zároveň prostředí, ve kterém působíme (regulatorní, legislativní, společenské klima, vzdělanostní úroveň, digitalizace…) se prudce mění. To je veliká příležitost a úloha pro naši společnou asociační platformu. Teprve před pár lety jsme se shodli na výrazné strategické ambici ČBA. Hodně se zdařilo, mnohé není hotovo a být u toho v tvůrčí shodě s kolegy v prezidiu a asi 500 (!) špičkovými experty ve 21 komisích či pracovních skupinách je velmi inspirující a zároveň zavazující. Česká bankovní asociace se rychle mění, roste před očima. Máme ambici „rozkročit“ se od technokraticky lobbistického zaměření a obhajoby úzce sektorových zájmů směrem ke společenské vnímavosti a odpovědnosti. Asociace chce být místem špičkové expertizy, zřetelné strategie a vyhledávaným partnerem.

Za poslední tři roky jsme v naplnění této ambice hodně pokročili. Jsme viditelnější, respektovanější a vlivnější více než kdykoliv dříve, více se v našem působení soustřeďujeme na širší hospodářská a společenská témata přesahující sebestředný pohled na bankovní industrii. Máme rozvinutou širokou síť partnerských vztahů, více spolupracujeme a více komunikujeme, jsme více než dříve vidět v médiích a daří se nám tak - do značné míry - kompenzovat dopad populisticky demagogických kampaní.

Jen příkladem: dobře jsme se prezentovali s řadou výstupů vědeckého grémia k obecnějším tématům - konkurence ve finančním sektoru, zpracovali jsme studie k rozpočtové problematice, dále k penzijní reformě, ke stínovému bankovnictví, k problémům trhu práce.

Vystupujeme na odborných akcích (bankovní unie, eurozóna, fiskální rámec pro ČR, fiskální pravidla, strukturální reforma úvěrových institucí v EU i další).

V jednotlivých bankách i na asociační platformě je pevně zakotvena společenská vnímavost a odpovědnost. Jsme hybatelem tzv. platformy pro odpovědné finance, kde se scházíme ke spotřebitelským tématům s neziskovým sektorem i se státní správou, nově jsme zřídili neformální Klub věřitelů s misí propagovat vyvážené zájmy ve vztahu věřitel - dlužník, máme četné kontakty s neziskovými společnostmi, spolupracujeme se sociálními partnery, jsme respektovaný a vyhledávaný partner. Jsme v kontaktu s ostatními asociacemi na finančním trhu, nově spolupracujeme se subjekty v sektoru ICT, s akademickými a výzkumnými pracovišti, máme četné kontakty s brainstormingovými subjekty. Mohl bych pokračovat v rozvíjení této odpovědi dále, třeba tématem kodexů a standardů asociace, ale všechno by se na omezený prostor ani nevešlo.

Nebylo by ale fér, kdybych zde opomněl zmínit, že jsme i vlivným subjektem legislativního procesu a že jsme vyhledávanou názorovou platformu pro subjekty, které se na něm podílí. I díky tomu se nám daří prosazovat princip stability prostředí pro bankovní podnikání, i když víme, že se na nás valí z Evropské unie proud nové regulace a dirigismu.

Mám opravdu radost, že se nám práce daří, hotovo ale samozřejmě nemáme.

Jaké hlavní cíle jste si vytkl pro nové funkční období? Bude to legislativa, jak jste již řekl dříve médiím a pokud ano, co přesně budete mít ve své gesci?

Asociace bude mít samozřejmě robustní legislativní agendu, ale zdaleka nezůstane jen u toho. Doba se rychle mění, svět se neustále komplikuje a je stále méně předvídatelný. V Evropě zdaleka nekončí narůstání neliberální přestřelené regulace a s ní státních ingerencí do ekonomiky, bankovnictví nevyjímaje – a my před tím nejsme ochráněni. Bude se nejspíše stále více stírat hranice mezi regulovanými a neregulovanými finančními a nefinančními službami a narůstat nerovnost soutěžních podmínek, kterou tento trend přináší. Na domácím hřišti je stále množství nejistot, jakým směrem se vydá hospodářská politika a jak se vymezí vůči bankovní industrii.

Velký akcent v bankovní komunitě klademe na všudypřítomnou exponenciálně zrychlující digitalizaci. Zde je velká příležitost – a to nejen pro banky, ale v prvé řadě pro celou ekonomiku - ale současně je to také nesmírně citlivá oblast, vystavená riziku kybernetické kriminality. My musíme učinit vše pro to, aby z této strany nedošlo k ohrožení důvěryhodnosti naší industrie a abychom chránili naše klienty.

Jaké úkoly a výzvy budete řešit ve druhé polovině letošního roku?

Hlavní balík evropských regulatorních opatření je již hotov a pracuje se na jeho zavádění. To znamená, že jednotlivá opatření buď již začala, nebo začnou na bankovní sektor dopadat ve velmi krátkém čase. Pozitivně jsme přijali prohlášení ministra financí na našem členském shromáždění, že ministerstvo financí dlouhodobě přistupuje k implementaci evropských směrnic do českého práva metodou maximální harmonizace, což v praxi znamená, že ministerstvo financí ke schváleným evropským normám nic nepřidává.

Pozitivně vnímáme i to, že tam, kde je nutno rozhodnout při implementaci tzv. „národní diskrece“, se ministerstvo financí snaží být maximálně úsporné a vstřícné. Příkladem je Směrnice o krizovém řízení, kde se nenavrhuje založení nové instituce typu „Národní Rezoluční Autorita“, ale její pravomoci by měly být svěřeny České národní bance. Bude vytvořen Národní Rezoluční Fond, ale nepočítá se s jeho konstituováním jako s novou institucí, ale správa tohoto fondu by měla být svěřena Fondu pojištění vkladů.

Rádi jsme také slyšeli od ministra financí ujištění, že pokud se týká domácí legislativy, nepřipravuje se v nejbližších letech žádná nová právní úprava týkající se domácích bank. Zřejmě ještě letos na podzim nás čeká složitá diskuse o tzv. strukturální reformě evropských úvěrových institucí a jejím dopadu na český bankovní sektor. Evropská komise toto téma rozehrála začátkem roku, nyní je tato aktivita poněkud v útlumu, ale asi nezbývá než předpokládat, že - jakkoliv jde o velmi kontroverzní iniciativu, proti které se zvedl velký odpor i řady regulátorů a dohledových autorit –se tento návrh v plné síle vrátí zpět, a to poměrně brzy. Čeká nás i další kolo úvahy o tržních „benchmarcích“, což je další z iniciativ Evropské komise.

A výčet témat pro nejbližší období by nebyl úplný, pokud bych zde nezmínil tzv. Bankovní unii. Vláda chce oživit tuzemskou diskusi na toto téma a my budeme připraveni se do této diskuse zapojit. Chtěl bych věřit, že tato diskuse bude v prvé řadě věcná a soustředí se na objektivní posuzování souhrnných dopadů našeho případného vstupu (nebo nevstupu) do Bankovní unie. Ovšem podotýkám, že bankovní asociace může přispět k dopadovým studiím, záměrem ale není jednoduché binární doporučení, zda vstoupit či nikoliv. Řada našich kolegů je spíše opatrná: dopad celého konglomerátu regulatorních změn (ať už je řeč o CRDIV/CRR, BRRD, SRM, v tuto chvíli obtížně predikovatelných výsledků Asset Quality Review, v budoucnosti možná přeshraničních dopadů FTT a možná také tzv. strukturálních opatření v evropských úvěrových institucích) totiž vyvolá největší strukturální změny v českém bankovním systému od času privatizace velkých bank. Přispějeme proto k odbornému a celistvému pohledu na toto snadno ideologicky manipulovatelné a kontroverzní téma.

Rád bych se zastavil ještě u jedné věci. Jsme velmi nespokojeni s pravidly pro „pojištění" vkladů – vidíme zde nebezpečný zdroj morálního hazardu, a proto se chceme na tuto oblast prioritně zaměřit: přestřelená ochrana systémové riziko zvyšuje ke škodě občana střadatele. České banky i jejich asociace mají dobrou pozici sebevědomě poukazovat na škodlivé aspekty stávajícího systému pojištění vkladů a přinášet náměty na jeho úpravy, tvořit k tomu názorové aliance, a to jak doma tak ve směru k zahraničním partnerům.

Zůstáváme obezřetní vůči vládní politice – na počátku tohoto roku se nám podařilo přesvědčit koaliční partnery o kontraproduktivních efektech zavádění sektorových daní. To neznamená, že se toto téma nevrátí zpět. Dalším důvodem k obezřetnosti je diskuse okolo vládního záměru na vytvoření centrálního registru bankovních účtů. Bankovní industrie má funkční, levnou a k dalšímu vývoji otevřenou alternativu elektronického poskytování dat oprávněným osobám. Přesto stále stojíme před výzvou přesvědčit státní správu, že nemusí utrácet stamilióny za něco, co nebude ve výsledku o nic lepší a co bude navíc rizikovější z pohledu ochrany dat klientů.

Přicházíte do nového volebního období s nějakou novou strategií nebo šíří záběru, čemu byste se chtěl věnovat navíc oproti předchozímu období?

Toto prezidium klade velký důraz na již zmíněné téma digitalizace. Poptávka bank po spolupráci na asociační úrovni v oblasti IT a kyberbezpečnosti výrazně narostla v průběhu uplynulého roku – to je oproti předchozím obdobím velký a pozitivní posun. A nyní již máme první výsledky: byl schválen standard elektronické fakturace, máme funkční kooperační vazby na všechny relevantní subjekty e-governmentu, prosadili jsme nová hlediska např. do připravovaného prováděcího předpisu k zákonu o kybernetické bezpečnosti. Ale je to pořád jen začátek cesty. Bez intenzivní spolupráce napříč privátní i státní sférou informační či kybernetické války nevyhrajeme.

Pro KBC/ČSOB budete pracovat dva dny v týdnu. Kolik dnů týdně si vyhrazujete na práci pro ČBA?

Na nové a měnící se role se těším. Dělit je na počty hodin týdně neumím. Chci přispět k výsledku našeho smysluplného společného díla a plně si uvědomuji, v jak prudkých bouřích plujeme.

Vraťme se ještě k jednomu aspektu společenské odpovědnosti a tím je finanční vzdělávání. Chystáte něco nového?

Vzdělání a výchova (nejen finanční) všech generací od těch nejmladších je veliké téma! Pracujeme usilovně na novém konceptu ČBA na poli finančního vzdělávání. Nejsme a ani nezamýšlíme být konkurencí členským bankám, které mají v této oblasti četné aktivity. Chceme být inovativní jak co do obsahu, tak formy prezentace, tak distribučních kanálů. Ale stále na tom pracujeme a protože spolu s námi v projektech finančního vzdělávání participují i další asociace působící na finančním trhu, nechci teď podrobněji popisovat, kam to směřuje. Nechte se překvapit – až přijde čas, nejspíše někdy na podzim, kolegové a kolegyně z asociace k tomu rádi poskytnou veškeré podrobnosti.

Jakou osobnost či osobnosti vnímáte v tuzemském bankovnictví jako klíčové? Jedno zda-li jde o historickou postavu anebo aktuálně žijící personu.

Myslím, že málokteré odvětví lidské činnosti u nás po roce 1989 prodělalo tak hlubokou vnitřní proměnu jako finanční sektor. Renesance českého finančního sektoru se odehrávala na komplikovaném pozadí, které dalo zřetelně vyniknout úsilí tisíců našich kolegů, kteří – byť zpočátku mnohdy nevyzbrojeni specializovaným vzděláním – do tohoto odvětví postupně vstupovali, za pochodu se učili nové věci, získávali zkušenosti, doplňovali si vzdělání, s nasazením se krok za krokem vypracovávali v poskytovatele služeb - finanční profesionály schopné bezvadně obstát i v náročném mezinárodním prostředí. Jestliže dnes český bankovní sektor patří přinejmenším v evropském prostoru k těm nejzdravějším, je to hlavně jejich zásluha. A to je má odpověď na Vaši otázku.

Už víte, co podniknete v létě s vnukem Honzíkem?

Moc se na ten čas těším. Na kolo, na vodu, na hory…

Třeba i Honzíkovi (3 roky!) budu umět přiblížit něco z mého řemesla. Je to přece jednoduše služba: dobře pečovat o svěřené penízky a zdravě je půjčovat dobrým lidem.