Další dobrou zprávou je, že podniky se ve světle stále příznivějších ekonomických analýz a úvěrových dat za poslední měsíce chystají víc investovat. Podle prognózy letos investice porostou 1,1% tempem, které v následujících dvou letech (2016–17) vzroste až na 3 %. To je sice stále podstatně méně než v předkrizových letech, nicméně je třeba si uvědomit, že hlavním motorem tehdejšího růstu investic byla bytová výstavba.

Stávající pomalejší tempo akumulace kapitálu nemusí nutně znamenat, že výroba v budoucnu poroste pomaleji. Díky kvantitativnímu uvolňování zůstanou i v letošním a příštím roce náklady na úvěry pro podniky, stát i pro fyzické osoby v eurozóně na příznivě nízké úrovni. Hrozbou pro finanční trhy však nadále bude možný odchod Řecka z eurozóny.

„Podnikatelé zaangažovaní v eurozóně se teď musí připravit na to, že se tato oblast vrátila ke stabilnějšímu růstu. Hlavním problémem, který jednotnou měnu tíží, je osud Řecka. Jakmile ale bude otázka jeho budoucnosti vyřešena, očekáváme, že se to projeví i na výraznějším růstu investic, protože další významné faktory jsou spíše pozitivní. Mezi ně patří levné peníze, slabé euro a rostoucí důvěra domácností,“ “ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY.
 

K dlouhodobějšímu oživení přispívají podle Fanty v prvé řadě nižší ceny energií, zvyšující se spotřebitelské výdaje, silnější pracovní trh a slabší euro. Přes pozitivní vývoj spotřebitelských výdajů však zůstává nezaměstnanost ve většině zemí eurozóny nadále vysoká. To je zásadní úkol, na jehož vyřešení musí spolupracovat představitelé podnikatelské i politické sféry. „Je nesmírně důležité vytvářet příznivé pracovní podmínky především pro mladé lidi,“ dodává Fanta.

Spotřebitelské výdaje v eurozóně rostou nejrychleji od roku 2006

S ohledem na stabilnější vyhlídky pracovního trhu prognóza EY předpokládá, že se spotřebitelské výdaje v letošním roce zvýší o 1,7 % a v roce 2016 o 1,6 %. To by znamenalo, že porostou o jedno procento rychleji než vloni a budou výrazně nad průměrem za předchozími roky.

V některých zemích, například v Německu, spotřebitelské výdaje táhne růst mezd, jinde, například v Itálii, spotřebitelé, povzbuzení stabilnější situací na pracovním trhu, utrácejí to, co ušetřili na výdajích za energii, a nakupují nákladnější produkty, například auta nebo bílé zboží.

Export půjde nahoru

Kurz eura vůči americkému dolaru je aktuálně o 7 % nižší, než byl na počátku roku, a vůči britské libře je oslabení ještě větší.

To má velice příznivý vliv na konkurenceschopnost eurozóny na klíčových exportních trzích. Prognóza předpokládá, že do konce letošního roku euro oslabí na 1,10 USD, koncem roku 2016 by mělo euro stát cca 1,05 USD.

Exportéři budou i nadále profitovat z ekonomického oživení ostatních vyspělých ekonomik, především britské a americké. Letos by měl export z eurozóny vzrůst o 3,7 %, import se udrží na současné vysoké úrovni. Nicméně vzhledem k tomu, že růst některých rozvíjejících se ekonomik, především Číny, zpomaluje, poptávka po investičních prostředcích v těchto zemích patrně poroste jen minimálně, což se projeví i na evropském exportu. Jeho tempo růstu by se z maxima 4,2 % v roce 2016 mělo snížit na 4,1 % v roce 2017 a na 3,6 % v letech 2018 a 2019.

Struktura prorůstových faktorů se ve druhé polovině roku 2015 změní

Ve druhé polovině letošního a v roce následujícím by se mohlo postupně zvyšovat tempo růstu investičních výdajů. I když se úvěrové podmínky soustavně zlepšují a totéž platí pro ukazatele důvěry v ekonomiku, zatím se to na výraznějším růstu investičních výdajů neprojevilo. Brání tomu především pokračující nejistota, pokud jde o setrvání Řecka v eurozóně a možné řetězové důsledky, které by jeho odchod měl.

Výhled do budoucna

Podle Fanty jsou ekonomické vyhlídky eurozóny v současné době nejlepší za několik posledních let. Nicméně je stále důležité, aby vlády pokračovaly v ekonomických reformách, které zvýší konkurenceschopnost jejich země, a aby směřovaly finanční prostředky přednostně do těch oblastí, které podpoří budoucí růst.