Konkrétně se jednalo o: snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy na 1 % od 1. dubna a doporučeném zdržení se výplaty dividend nejen banky ale i penzijních společností a pojišťoven.

ČNB rovněž vyjádřila připravenost dál snižovat sazby, v případě potřeby i stabilizovat nadměrné výkyvy kurzu koruny intervencemi a ráda by po schválení legislativní změny měla k dispozici i nástroje na stabilizaci finančního a kapitálového trhu v podobě možnosti nakupovat státní dluhopisy a to nejen od bank ale i od dalších finančních institucí.

ČNB s ohledem na značnou míru rizika svou mimořádně aktualizovanou makroprognózu nezveřejnila. Jen informovala o předpokladu vypuknutí silné recese a jejího trvání až do konce tohoto roku. Na tiskové konferenci bylo zmíněno, že ČNB zatím předpokládá pokles ve 2Q o 4 %, což je v porovnání s naší prognózou mírně optimistický předpoklad.

S bankovní radou se shodneme, že dosavadní oslabení koruny o nízké jednotky procent není dostatečným impulsem k uvolnění měnových podmínek. Zdali repo sazba zůstane na 1 % i po zbytek roku, rozhodne úspěch v boji proti šíření COVID-19. To ovlivní i další postup boje ČNB proti ekonomický, důsledkům COVID-19. Už nyní nejde jen o snižování úrokových sazeb. Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky. Významné centrální banky ve světě ale i v okolních státech rozšiřují svůj arzenál o další nástroje. Hranice měnové politiky, tak jak byly po ropných krizích v 70. letech nastaveny, padají k zemi. Boj proti inflaci jde stranou, bojujeme za záchranu podstaty ekonomiky.

ČNB ale v arzenálu ještě zbývá hodně munice. Obrovský balík devizových rezerv (125 mld. EUR, přes 60 % HDP), který může pomoci zklidnit případnou paniku na devizovém trhu. Minimální povinné rezervy, nenulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy a uvolnění regulace rizikových úvěrů a oprávek k nim vytvářených až po úvěrová moratoria. ČNB by rovněž ráda následovala globální centrální banky i ty regionální (Maďarsko, Polsko, Rumunsko) a spustila kvantitativní uvolnění (QE), bude-li třeba. Musí si ale počkat na schválení změny v zákoně, které pravděpodobně proběhne až v dubnu na řádné schůzi sněmovny. Tímto krokem, na který může dojít řada asi až v průběhu 2Q, ČNB nadobro opustí hranice režimu cílování inflace a vrhne se do režimu „zachraň, co můžeš“.

Všechna tato opatření mohou velmi pomoci finančnímu sektoru a dlužníkům z řad obyvatel a podniků. Kde jsou ale hranice obezřetné a dlouhodobě udržitelné politiky? Nenafukujeme novou globální bublinu?

Pokud však restriktivní opatření vlády přetrvají déle a naplní se alternativní scénáře celoročního poklesu ekonomiky hlubšího než o 5-6 % meziročně (ve 2Q o více než 10%), lze očekávat, že ČNB přistoupí k ještě razantnějšímu snížení sazeb a objemnější podpory likvidity a stability trhu. Záchranná opatření se tak budou stupňovat. Zbývající arzenál bude aktivován.

Autor: Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank