Výsledky průzkumu přicházejí ve chvíli, kdy skupina CARE SICAV, a.s. představuje podfond PeopleCARE, první český fond typu ELTIF. Ten otevírá možnost investic do zdravotně-sociální infrastruktury široké veřejnosti, a to již od 1 000 Kč. Unikátní model navíc propojuje investiční část s praktickým benefitem souvisejícím se zajištěním budoucí péče. 

Na důchod myslíme. Na období, kdy budeme odkázání na pomoc, už podstatně méně

Důchod a nesoběstačnost nejsou totéž. Průzkum ESG SeniorCARE (CARE SICAV, a.s.) ukázal, že na důchod spoří nebo už má naspořeno 66 % Čechů ve věku 26 až 55 let. Častěji se jedná o lidi starší 36 let (68 %), středoškolsky (72 %) či vysokoškolsky vzdělané (74 %). Na období, kdy už nebudou soběstační, už ale lidé myslí podstatně méně. 

Jasnou představu, kde a jak by chtěli při ztrátě soběstačnosti žít, má jen každý desátý. Čím mladší respondent, tím mlhavější představa o budoucí péči. Průzkum ale ukázal, že nejistota přetrvává i u lidí ve věku 46 až 55 let, u nichž plán pro případ ztráty soběstačnosti nemá stále více než polovina respondentů. Téměř 60 % všech dotázaných navíc nemá ani přibližnou představu o nákladech na profesionální péči a finanční rezervu vyhrazenou na péči má jen 27 % respondentů. „Při plánování důchodu přemýšlíme o tom, z čeho budeme žít. Mnohem méně už ale myslíme na to, kdo a kde nám pomůže, až nebudeme schopni zvládat běžné každodenní úkony. Přitom právě tato etapa může být pro člověka i jeho rodinu finančně a organizačně nejnáročnější,“ vysvětluje Zdeněk Fiala, akviziční ředitel investičního podfondu ESG SeniorCARE, který staví a provozuje sociální a zdravotně-sociální zařízení včetně domovů pro seniory pod značkou SeniorGarden.

Zdroj: Instant Research, říjen 2026, 1050 respondentů 26 až 55 let, v %

Kdo se o mě postará? Rodina. Neformální péče ale má své limity

Pokud by Češi ve stáří potřebovali péči druhé osoby, téměř polovina (45 %) očekává pomoc partnera či rodiny. Trochu jinak lidé uvažují ve chvíli, kdy by se měli role neformálně pečujícího sami ujmout. Při péči o blízkého ve vyšším věku by nejčastěji volili kombinaci domácí a profesionální péče (46 %), případně by si povinnosti rozdělili mezi členy rodiny (40 %). Třetina respondentů by hledala místo ve veřejném pobytovém zařízení a každý osmý by nevěděl, jak situaci řešit. Jen každý čtvrtý by omezil práci, aby část péče mohl zajišťovat sám. Rozdíly se objevují i mezi pohlavími. Zatímco kombinaci domácí a profesionální péče by zvolila více než polovina žen (54 %), mezi muži je to 39 %. Muži by naopak častěji pro blízkého hledali místo ve veřejném pobytovém zařízení (37 % oproti 29 % žen).

Péče o blízkého může být dlouhodobě náročná nejen finančně, ale i fyzicky a psychicky. Navíc se může promítnout do života celé rodiny. „Lidé si často neuvědomují, jak náročná péče o blízkého je. Vstupují do intenzivního období s dobrou vůlí, ale v průběhu péče o druhého ztrácejí práci, přátele, společenský život, sílu i zdraví. Z praxe bohužel víme, že se dlouhodobé přetížení může podepsat na zdraví samotného pečujícího a stává se z něj další pacient. Spoléhat na rodinu je přirozené, ale v určitých fázích nesoběstačnosti už rodinná péče bez odborné pomoci nemusí stačit,“ popisuje své zkušenosti z osmnáctiletého působení v oblasti péče o seniory Jiří Dušek, provozní ředitel domovů pro seniory SeniorGarden.  

Zdroj: Instant Research, říjen 2026, 1050 respondentů 26 až 55 let, v %

Budeme mít dostatek kapacit? Podle Deloitte budou chybět desítky tisíc lůžek

Zatímco lidé otázku zajištění budoucí péče často odkládají, stárnutí populace její potřebu zvyšuje. Podle studie, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR zpracoval Deloitte, by musela kapacita pobytových služeb vzrůst z 76 tisíc lůžek v roce 2024 na 111 tisíc v roce 2035, aby držela krok se stárnutím populace. Vyžádalo by si to zhruba 35 tisíc nových lůžek. Poptávka by přesto zůstala vyšší než nabídka. Vybudování dostatečné kapacity je možné pouze při vzájemné spolupráci státu a soukromého sektoru. Vedle výstavby nových zařízení bude důležité i zajištění jejich dlouhodobého provozu, personálu a financování.

„Česká společnost bude v příštích letech řešit nejen to, kolik lidí bude potřebovat dlouhodobou péči, ale především kdo a kde jim péči poskytne. Neformální pečující z kruhu rodiny budou mít vždy svou nezastupitelnou roli, nemohou však vždy a sami nahradit profesionální služby. Potřebujeme proto rozvíjet celý systém dlouhodobé péče, od podpory lidí v domácím prostředí až po pobytová zařízení. Bez nových kapacit, dostatku pracovníků a dlouhodobě udržitelného financování bude dostupnost péče stále složitější,“ upozorňuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Kolik stojí péče? Většina Čechů nemá představu  

Třetina dotazovaných by v případě nutnosti péče o blízkého hledala místo ve veřejném domově pro seniory nebo jiném zařízení dlouhodobé péče. Představa o nákladech na takovou péči je však zkreslená. Téměř 60 % respondentů uvádí, že nemá ani přibližnou představu, kolik profesionální péče ve stáří stojí. Mezi lidmi do 35 let jsou to dokonce dvě třetiny. Češi ve věku 26 až 55 let odhadují celkové měsíční náklady na pobyt a péči ve veřejném domově pro seniory v průměru na 26 tisíc korun. Více než polovina odhaduje náklady maximálně na 20 tisíc korun. U soukromého zařízení předpokládají přibližně 41 tisíc korun, tedy o více než 15 tisíc korun více. 

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí uvedených v důvodové zprávě k novele zákona o sociálních službách dosahovaly průměrné celkové náklady na jedno lůžko v domově pro seniory 45 tisíc korun měsíčně. V domovech se zvláštním režimem, které poskytují péči například lidem s demencí, činily náklady 52,5 tisíce korun. Nejde však o částku, kterou senioři platí sami. Celkové náklady na péči jsou financovány z více zdrojů, včetně úhrad klientů, příspěvků na péči, veřejných dotací a plateb zdravotních pojišťoven. Údaje MPSV navíc nerozlišují mezi veřejnými a soukromými poskytovateli.

Vedle ceny se lidé obávají také kvality budoucí péče. Téměř 38 % respondentů má strach, že ve stáří skončí v prostředí, kde se nebudou cítit dobře nebo důstojně. Dalších 31 % se obává, že si kvalitní péči nebude moci finančně dovolit. Obě obavy jsou výraznější u žen. „Kvalitní péče nestojí jen na budově, pokoji nebo stravě. O tom, jak se senior bude v domově cítit, rozhodují především lidé – od pečovatelů, zdravotních sester až po další zaměstnance, kteří zajišťují každodenní provoz. Pokud chceme seniorům, kteří už nemohou doma zůstat sami, vytvořit nový domov, musí se v něm cítit bezpečně, důstojně. To vyžaduje investice nejen do prostředí, ale i do kvalitního personálu, který se o seniory postará lidsky, s respektem a pečlivostí,“ vysvětluje Jiří Dušek. 

Dostupnost péče bude vyžadovat nové zdroje financování

Výsledky průzkumu společně s demografickými prognózami ukazují, že příprava na stáří nekončí u vytvoření finanční rezervy na důchod. Vedle individuálního plánování bude důležité rozšiřovat kapacity profesionální péče a najít jejich dlouhodobě udržitelné financování. Kromě veřejných zdrojů proto bude potřeba dlouhodobě zapojit také soukromý kapitál – nejen do výstavby nových kapacit, ale i do jejich provozu a modernizace. 

Investovat do sociální infrastruktury i vlastní péče může nyní každý

Na tomto principu staví fond CARE SICAV, a.s. skrze své dva podfondy ESG SeniorCARE a PeopleCARE, které unikátním investičním modelem propojují vlastnictví nemovitostí s přímým provozem sociálních a zdravotně-sociálních zařízení dlouhodobé a následné péče. Dosud byl tento investiční model dostupný především kvalifikovaným investorům prostřednictvím podfondu ESG SeniorCARE. Nově registrovaný podfond PeopleCARE jej nyní otevírá také širší veřejnosti a umožňuje investovat již od 1 000 Kč. PeopleCARE je prvním českým podfondem typu ELTIF. Vedle investiční složky je součástí konceptu také smluvně definovaný benefit související s budoucí péčí. Při splnění stanovených podmínek může investor nebo jeho blízký získat benefit spojený se zajištěním místa v zařízení SeniorGarden. 

Závěr průzkumu naznačuje, že právě propojení investice do domovů pro seniory s praktickým řešením budoucí péče může být pro veřejnost zajímavé. Zatímco investici do domovů pro seniory bez garance zvažuje jako investici na stáří 19 % respondentů, variantu s garancí volí 36 %. Alespoň 1 000 Kč měsíčně by do takového modelu investovala více než polovina respondentů. 

Zdroj: Instant Research, říjen 2026, 1050 respondentů 26 až 55 let, v %