Za poklesem stojí vklady a úvěry u centrálních bank a u jiných úvěrových institucí, které v součtu ubraly z celkových aktiv 742 miliard korun. Jedná se o standardní vývoj přes konec roku, který bude plně vykompenzován již v následujícím měsíci. V meziročním srovnání došlo k nárůstu aktiv bankovního trhu o 7,3 %, a to díky navýšení úvěrů za klienty (+7,0 % meziročně) a dluhových cenných papírů v držení bank (+16,8 % meziročně).

Celkové vklady spravované bankovním sektorem dosáhly na konci roku hodnoty 5 502,3 miliardy korun, což je o 9,6 % méně než v listopadu. Nejvyšší úbytek tradičně zaznamenaly vklady nevládních organizací (-510,5 miliardy korun), poklesly ale i vklady finančních institucí (-17,2 miliardy korun) a nefinančních podniků (-14,7 miliardy korun). Naopak na účty obyvatelstva v závěru roku přibylo 7,4 miliardy korun. V meziročním srovnání došlo ke zpomalení tempa růstu celkových vkladů z 8,9 % v roce 2020 na
6,6 %. Zpomalení růstu se pak týká jak firemních vkladů (+7,5 % meziročně), tak vkladů obyvatelstva (+7,0 % meziročně). K postupné změně dochází i v objemu tzv. nad-vkladů, tedy vkladů uspořených nad úroveň trendu předkovidové doby. Objem nad-vkladů se v sektorech firem a obyvatelstva aktuálně pohybuje okolo 280 miliard korun, přičemž v segmentu obyvatel jejich objem pomalu klesal po celé druhé pololetí loňského roku. Otázkou je, jak se do letošního vývoje vkladů propíše aktuální ekonomická situace. Inflace by měla logicky snižovat příliv vkladů do bankovního sektoru. Navíc podniky i obyvatelstvo mají obecně naspořeno dost, aby z úspor kompenzovaly vyšší finanční zátěž. Na druhou stranu ze zkušenosti však víme, že zhoršení ekonomických podmínek a jejich nejistý výhled vede spíše k vyšší míře úspor.  

Úvěrů se manévry na konci roku dotkly je nepatrně. Celkový objem úvěrů v prosinci mírně poklesl o 0,7 % meziměsíčně na konečných 3 847,8 miliardy korun. Za celkovým poklesem stojí snížení firemních úvěrů o 1,4 % meziměsíčně a úvěrů vládním institucím
(- 23,3 % meziměsíčně). Naopak úvěry obyvatelstvu vzrostly v prosinci o dalších 0,9 % meziměsíčně. V meziročním srovnání vykazují celkové úvěry velmi pozitivní nárůst
o 7,0 %, k němuž přispěly oba hlavní sektory – jak firemní (+6,0 % meziročně), tak obyvatelstva (+10,5 % meziročně). Z hlediska nově uzavřených úvěrových obchodů závěr roku nezklamal. Nové úvěry nefinančním podnikům dosáhly objemu necelých 43 miliard korun, nové hypotéky obyvatelstvu 35,6 miliardy korun a nové spotřebitelské úvěry 6,7 miliardy korun. 

Za celý rok 2021 tak banky poskytly nové firemní úvěry v objemu 647 miliard korun, což je o 53 % více než v předchozím roce. U hypoték pak padla hranice 400 miliard korun, když v loňském roce klienti uzavřely úvěrové smlouvy v historicky nejvyšší hodnotě 408 miliard korun. S růstem úrokových sazeb a zároveň i cen nemovitostí, energií či stavebního materiálu očekáváme v letošním roce razantní omezení poptávky po hypotečních úvěrech. Také spotřebitelské úvěry, kterých v loňském roce přibylo téměř 91 miliard korun, čeká letos zpomalení tempa růstu.

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank