Koruně se uplynulý týden vydařil, když z počátečních cca EUR/CZK 25,70 stačila posílit až ke dnešním zhruba EUR/CZK 25,50 a připsala si tak solidních 0,8 %. 

Větší zásluhu na tomto ovšem patrně měl vývoj v zahraničí nežli v tuzemsku, odkud ostatně dorazil jediný významnější údaj – růst HDP za druhý letošní kvartál – který navíc přinesl spíše zklamání. Podobně jako koruna si vedl polský zlotý (zisk 0,7 %) a ještě lépe pak maďarský forint (1,1 %), kterému pomohlo zvýšení sazeb tamní centrální bankou. Za úspěchem koruny tak patrně stál hlavně pokles globální rizikové averze. Že byl výlet koruny do okolí EUR/CZK 25,70 pouze dočasnou epizodou jsme ostatně předpokládali a nyní se česká měna vrátila na námi prognózovanou trajektorii postupného posilování.

Nadcházejících sedm dní se z pohledu koruny ponese hlavně ve znamení pravidelného měnověpolitického zasedání České národní banky. Zde se dá tentokrát očekávat poměrně výživná debata. Zatímco někteří členové bankovní rady se již poměrně explicitně vyjádřili v tom smyslu, že vzhledem k aktuálnímu vývoji považují stávající měnové podmínky za přehnaně uvolněné a nebáli by se je svižně utahovat, zazněl i naopak názor ve prospěch stability sazeb (Michl). Bankovní rada bude mít tentokrát k dispozici i aktualizovanou čtvrtletní makroekonomickou prognózu, která oproti té předchozí s největší pravděpodobností dozná citelné úpravy směrem k lepšímu výkonu ekonomiky. I díky ní podle nás v radě zvítězí zastánci zvýšení sazeb.

Pro trh i korunu pak bude klíčové, zda se i výhled na budoucí trajektorii sazeb – ať již ten modelový či rétorický – posune směrem nahoru. Jako nejpravděpodobnější scénář se nám jeví to, že modelově sice sazby ve výhledu ČNB skutečně narostou, ovšem guvernér Rusnok bude tato očekávání verbálně krotit s odkazem na pokračující epidemické nejistoty, zpomalování výkonu českého průmyslu, který se potýká s nedostatkem výrobních vstupů, a v neposlední řadě i poněkud liknavě se vzpamatovávající spotřebě českých domácností.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank