Česká měna do minulého týdne vstupovala v dobré náladě, když se ještě v pondělí ráno držela na dohled EUR/CZK 25,50. Záhy poté ji ovšem smetla vlna globálního tržního pesimismu způsobeného obavami z mutujícího koronaviru a koruna následně zrcadlila například pohyb výnosu na americkém desetiletém dluhopisu – stejně jako klesal on, oslabovala i koruna.

Jednalo se tak o neklamnou indikaci přesunu kapitálu směrem do bezpečí, který korunu vytlačil až k EUR/CZK 25,72. A jelikož se ve zbytku týdne již mnoho přelomového neudálo – a to včetně zasedání Evropské centrální banky, které sice v souladu s aktualizovanou strategií potvrdilo, že zvýšení sazeb je v nedohlednu, ovšem nikoho tím nepřekvapilo – najdeme ji i dnes v okolí EUR/CZK 25,70.

Oproti tomu nadcházejících sedm dní by s korunou již zahýbat mohlo. První významnou událostí bude zasedání amerického Fedu, kde sice jistě k žádné úpravě měnové politiky nedojde, ovšem jeho šéf Powell se bude muset opět rétoricky vypořádat s výrazně zvýšenou americkou inflací. I nadále Powell s největší pravděpodobností bude trhy uklidňovat s odkazem na její „přechodný“ charakter, nelze ovšem vyloučit, že je bude chtít opatrně připravovat na blížící se termín tlumení kvantitativního uvolňování. Sledovat se vyplatí i páteční údaj o českém hrubém domácím produktu za letošní druhý kvartál. Ten první přinesl poměrně výrazné pozitivní překvapení, které – pokud by se mělo opakovat – by mohlo navýšit očekávání na růst sazeb ČNB a tím podpořit korunu.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank