Jak v uplynulých týdnech poměrně zřetelně signalizovali členové bankovní rady, došlo skutečně na středečním měnověpolitickém zasedání České národní banky ke zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů.

ČNB se tak stala druhou (po té maďarské) centrální bankou regionu, jež započala post-pandemický cyklus zpřísňování měnové politiky. Samotné rozhodnutí českých bankéřů velkým překvapením nebylo, jelikož se v jeho prospěch těsně před zasedáním poměrně jasně vyslovovali, a s kurzem koruny tak příliš nezahýbalo.

Větší ohlas na trhu ovšem vzbudila následná tisková konference guvernéra Jiřího Rusnoka. Ten na ní působil poměrně odhodlaným dojmem s ohledem na možná další utahování měnových šroubů v blízké budoucnosti, a dokonce explicitně zmínil možnost zvyšování sazeb na každém dalším letošním zasedání (zbývají ještě čtyři), byť tuto eventualitu následně mírně korigoval jako ryze teoretickou. Ve zbytku týdne ovšem koruna své lehce nabyté středeční zisky stejně lehce i pozbyla a navrátila se k hladině EUR/CZK 25,50. Pokud se tedy ve zbývajících třech dnech nic dramatického nestane, uzavře koruna první pololetí přesně na naší prognóze.

Hlavními dvěma momenty, které podle kalendáře mají potenciál ještě korunu rozhodit, jsou zveřejnění údajů o evropské inflaci a americkém trhu práce. Vyšší, než očekávaná evropská inflace by byla vodou na mlýn i českým jestřábům a korunu by podpořila. Naopak pokles americké nezaměstnanosti by hrál do karet dolaru a patrně přinesl koruně ztráty.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank