Jaká bude úloha vysokých škol v Průmyslu 4.0? Je současný školský systém dostatečný? Jak by měla probíhat výuka, aby pro studenty byla co nejefektivnější? A jaký je vliv technologií na vzdělávání? Tyto otázky a mnoho dalších jsme položili právě Petru Budinskému.

Jak přistupujete na VŠFS ke studentům, aby byli co nejlépe připraveni na reálný život, který mnohdy přinese odlišné situace než to, co se dočtou v knihách?

Jedním z hlavních faktorů, které mohou studenty připravit na reálný život, je styl výuky. Pedagogové na naší univerzitě organizují práci v týmech, přičemž se snaží své žáky zapojit do řešení praktických problémů, mnohdy vyvolaných partnerskými firmami, které je potřebují vyřešit. Také v rámci výuky mohou studenti své dotazy konzultovat jak se svým kantorem, tak i s vybranými odborníky z praxe, kteří jim jsou k dispozici. V neposlední řadě se snažíme, aby témata bakalářských a diplomových prací nebyla ryze teoretická, ale aby v nich byl, pokud to lze, řešen i nějaký reálný problém.

Zdá se, že se stále rostoucí globalizací a vůbec expanzivní politikou centrálních bank přestávají platit mnohá ekonomická pravidla. Jak pracujete jako škola s tím, že to, co je aktuální dnes, může být za pět let, kdy student dostuduje, dávnou minulostí?

Během několika posledních let se výrazně změnila role centrálních bank. Americký Fed a následně Evropská centrální banka svou politikou kvantitativního uvolňování výrazně zasáhly do ekonomického vývoje v USA a v Evropě. Jejich politika vedla například k tomu, že byly zavedeny záporné úrokové sazby a dluhopisy začaly být obchodovány se záporným výnosem. Tyto jevy je potřeba studentům vysvětlovat včetně toho, co lze očekávat v blízké budoucnosti. Jde o to, aby studenti začali myslet v souvislostech a rozuměli tomu, co se děje na finančních trzích.

Jaký by podle vás měl být správný poměr mezi podporou kreativity a kritického myšlení ve srovnání s klasickým nabýváním vědomostí?

Finance jsou oborem, který se rychle a dynamicky vyvíjí, takže s nabytými vědomostmi v tomto oboru je třeba stále pracovat. Jestliže student například pochopí vztah mezi inflací, úrokovými sazbami a výnosy dluhopisů, sleduje tyto veličiny a umí vysvětlit jejich změny v souvislosti s tím, k čemu dochází v ekonomice, je to známka toho, že se něco naučil. Podobně tomu je také se studiem příslušných zákonů, které regulují finanční trh. Pokud dojde k jejich změnám, je třeba si vědomosti o nich upravit třeba i deset let po škole. Stejně tak studenti v oblasti finančních trhů musí neustále sledovat vývoj měn, cen akcií nebo komodit, a to při pochopení vzájemných souvislostí mezi příslušnými trhy. To vyžaduje kreativní myšlení, které se snažíme při výuce studentů rozvíjet.

Jak je to ve školství dnes? A proč se klade stále takový důraz na vědomosti, které už dnes mnohdy najdu všude. Existuje ve světě školský systém, u kterého by se ten český mohl inspirovat?

Je pravda, že dnes lze téměř vše najít na internetu, nicméně je třeba vědět, co hledat, a následně to též pochopit. Obecně bych řekl, že je důležité umět pracovat s daty, tedy vědět, jak získané znalosti třídit, a také myslet v souvislostech. To se snažíme naše studenty naučit i my. Co se školského systému týče, myslím si, že ten náš špatný není. Je třeba uvědomit si, že každý systém je jiný, a nelze říci, že jeden je lepší než ten jiný. Například ten americký je postavený na týmové práci a řešení problémů. Na druhou stranu jinde ve světě je výuka zaměřena ještě více na přednášky, než je tomu u nás. Také jde o to, jaká je podpora státu a jak jsou školy financovány, protože i to limituje jejich možnosti.

Říká se, že nejlepší vedení je vzorem. Jaký vzor se VŠFS snaží pro své studenty vytvořit? Pracují se studenty lidé z praxe?

V dnešním globalizovaném a rychle se měnícím světě je podle mého názoru velmi důležité, aby na školách vyučovali právě lidé z praxe. Ti totiž dokážou promítnout své zkušenosti do výuky, a tak studenty obohatit. Naše univerzita se snaží o to, aby vedle profesorů a docentů, kteří jsou uznávanými kapacitami ve svých oborech, nabídla studentům právě tyto odborníky.

Jaké dopady bude mít podle vás na pracovní trh plný nástup Průmyslu 4.0?

Nástup moderních technologií bude zcela jistě znamenat, že některé méně kvalifikované profese zaniknou. Nicméně vznikne celá řada nových příležitostí. Odborníci odhadují, že na jedno zaniklé pracovní místo bude připadat až 2,5 nového. Tyto nově vzniklé pozice budou vyžadovat vysoce kvalifikované odborníky v oblasti informačních technologií, vývoje, řízení a marketingové komunikaci. Bude třeba též zajistit bezpečnost složitých informačních systémů, a to jak proti možným poruchám těchto systémů, tak proti hackerským útokům. Naše univerzita již v současnosti nabízí obory aplikovaná informatika, řízení podniku a podnikové finance, marketingová komunikace a bezpečnostně právní studia, které korespondují s výše uvedenými oblastmi budoucí poptávky po kvalifikovaných odbornících.

Které dovednosti budou podle vás klíčové pro uplatnění se na pracovním trhu ve finančním světě v následujících deseti letech?

Deset let je ve finančním světě strašně dlouhá doba, během níž dojde zcela jistě k mnoha změnám. Změní se charakter poskytování služeb, jinak budou fungovat banky a pojišťovny. Je tedy těžké vyjmenovat dovednosti, které budou určující pro uplatnění se. Nicméně lze říci, že mezi požadované tvrdé dovednosti budou patřit informatika, finance, znalost systémů, produktů a technologií. Dále pak se v globalizovaném finančním světě uplatní měkké dovednosti, jakými jsou komunikace, vedení týmu a organizační schopnosti.

Je vysokoškolský titul v dnešním světě dostatečný? Jaký význam má následné vzdělávání?

V posledních letech se stává samozřejmostí, že firmy jako nutnou kvalifikační podmínku pro obsazení určitých míst stanoví ukončené vysokoškolské vzdělání. A to i tam, kde před několika lety stačila úspěšně ukončená střední škola. Vysokoškolský titul sám o sobě ovšem není zárukou úspěchu. Pokud na sobě přestane absolvent pracovat, dříve nebo později rozhodně narazí. Tak třeba když vystudujete obor finance a finanční služby, měla byste dále prohlubovat své znalosti v oblastech informačních technologií, bezpečnosti, práva, marketingu nebo managementu. Také je třeba cvičit jazykové a komunikační dovednosti, které se mnohdy v posledních letech podceňují.

Říkáte, že vysokoškolský diplom se stává samozřejmostí. Neklesá ale v důsledku toho jeho prestiž?

Že by klesala prestiž, si nemyslím. Nicméně v poslední době se hodně začíná diferencovat rozdělení na bakalářské a navazující magisterské studium. Totiž právě bakalářské studium začíná pomalu suplovat maturitní zkoušku. Zatímco dříve většina studentů pokračovala v navazujícím magisterském studiu, dnes se počet těchto lidí snižuje. Podobně je tomu i na Západě, kde se většina spokojí právě s bakalářským vzděláním. Dalším faktorem, který má vliv na prestiž diplomu, je i kvalita školy, ze které ho student nebo studentka získá.  Právě zaměstnavatelé totiž začínají hodně mezi jednotlivými školami rozlišovat a nezřídka mají seznam těch, které preferují a které nikoli.

Spousta studentů má dnes nadměrná očekávání a neuvědomují si, že lidé, kteří jsou dnes v řídících manažerských pozicích a je jim kolem 40 let, budou na těchto místech dalších 20 let, jak s tímto očekáváním vy jako škola pracujete?

Myslím, že dnes, stejně jako dříve, platí, že každý člověk si musí svoji pozici v zaměstnání postupně vybudovat. Pokud nastoupí čerstvý absolvent vysoké školy například do banky nebo pojišťovny, musí se nejdříve naučit, jak příslušná finanční instituce funguje. Úkolem vysoké školy je, aby měl ke zvolené práci příslušnou odbornost, nicméně konkrétní praxe je nezastupitelná. Absolvent vysoké školy ovšem může také hned po studiu začít podnikat a okamžitě řídit svou firmu. Naše univerzita se snaží připravit studenty na obě tyto varianty.

Mluvil jste o nástupu nových technologií. Jaký vliv mají tyto technologie na školství?

Já si myslím, že vliv technologií na školství je jak pozitivní, tak negativní. Na jednu stranu, technologie přispěly ke zkvalitnění výuky a umožnily takřka okamžitý přenos informací. Například ještě dnes si pamatuji, jak jsem musel slidy na přednášky vyrábět, postupem času je bylo možné promítat a dnes si je každý student může stáhnout. Také způsob výuky se částečně změnil. Dnes už není výjimkou, když světové univerzity poskytují on-line kurzy a prakticky vzdělání na dálku a zadarmo. To je fantastické, protože má stále více lidí jednodušší přístup ke kvalitním informacím. Na druhou stranu možnosti, které technologie nabízejí mohou znamenat i hrozbu. A to především v tom smyslu, že se je studenti pokoušejí zneužívat při zkouškách. I když i to se dá ohlídat. Napadá mě příklad, kdy jsem zkoušel jednu studentku, která byla na Erasmu skrze videohovor na Skypu. Byl to přenos v reálném čase, v rámci, kterého jsem ji viděl, jako by seděla přede mnou. Bylo prakticky nemožné, aby jakkoli podváděla. Nicméně připouštím, že zkoušení na dálku pouze skrze audiohovor může být zneužito.

Když už jste nakousl to dálkové vzdělávání, myslíte si, že může nahradit tradiční způsob výuky?

Můj názor je v této věci poměrně rezervovaný. Ano, je skvělé, že studenti mají přístup k přednáškám třeba z Oxfordu, na druhou stranu vzdělání jako takové by mělo být poskytováno on-line jen částečně. Totiž fyzický kontakt učitele se studentem je podle mě nezastupitelný, protože když pedagog své studenty vidí a zná, pak s nimi dokáže i lépe pracovat. Hlavně na začátku, v prvních ročnících, kdy se má student zorientovat v tom, co se od něho očekává. Také přezkoušení si myslím, že je praktičtější, když probíhá tváří v tvář. V neposlední řadě při on-line systému vzdělávání se nesmírně stírá jeden důležitý prvek, o kterém jsem už mluvil, a to je týmová práce. Totiž schopnost pracovat v týmu je jedna z dovedností, které by si měl student ze školy odnést a které budou pro jeho následující uplatnění zcela zásadní. Například v případě našich MBA kurzů je týmová práce až čtyřicet procent přidané hodnoty celého studia.

Mladí lidé dnes dávají přednost volnosti a svobodě před vysokými platy (dle průzkumů), to vede k tomu, že mnohdy tíhnou k práci ve start-upech namísto korporací, pozorujete také podobný zájem u vašich studentů v rámci úvah o budoucím směřování?

Ano, je pravda, že část dnešní generace dává přednost volnosti a svobodě. Mladí lidé také hodně cestují a poznávají svět. To se projevuje na naší univerzitě hlavně tím, kolik studentů vyjíždí každoročně na studijní i pracovní pobyty v rámci programu Erasmus. Většina pak během studia absolvuje různé odborné stáže, ať už u našich partnerských firem nebo někde jinde. Není také výjimkou, když někteří pracují na plný úvazek. Především pak studenti kombinovaného studia. Co se start-upů týče, tak bych úplně nerozlišoval z hlediska náročnosti na čas mezi prací v korporaci a prací ve start-upu. I když je fakt, že to prostředí bude nejspíš volnější.

Určitě spolupracujete také s mnoha firmami. Máte od nich feedback k práci vašich studentů, kteří u nich dělají například oborovou praxi?

Již od založení Vysoké školy finanční a správní jsme začali budovat síť partnerských firem. Přitom se snažíme jako partnery získat především firmy, které mají vztah k námi vyučovaným studijním oborům. V současné době máme v oblasti financí akreditovány obory bankovnictví, pojišťovnictví, finance a finanční trhy a též doktorský studijní program finance. Proto jsou mezi našimi partnery například ČSOB, J&T Banka, Kooperativa, USF, Swiss Life, OVB nebo Fincentrum. S nimi jsme v pravidelném styku a dostáváme od nich zpětnou vazbu k našim oborům. Našim studentů nabízejí tyto firmy odborné stáže, přednášky a vedení diplomových prací. Tato spolupráce je pro obě strany přínosná a nejlepší studenti mohou získat v našich partnerských firmách i stálé zaměstnání.

Jste s absolventy, poté co ukončí školu, v kontaktu? Pracujete s nimi nějak?

S našimi absolventy jsme v kontaktu prostřednictvím Klubu absolventů a dále prostřednictvím sociálních sítí. Zajímá nás, jak jsou úspěšní ve svých profesích a jak se rozvíjí jejich kariéra. Poměrně často se stává, že na základě doporučení konkrétního absolventa získáme firmu, v níž pracuje, jako partnerskou nebo s touto firmou navážeme obchodní vztahy. Absolventy zveme též na naše akce, jako jsou například konference, workshopy nebo odborné kurzy. Oblíbená jsou Finanční a investiční fóra, která pořádáme dvakrát ročně a kde vystupují přední odborníci v oblasti financí.

Mimo vaše akreditované programy, nabízíte nějakou formu vzdělávání také pro finanční instituce?

Ano, pro finanční instituce máme připravenou celou řadu odborných kurzů, přičemž v posledních letech jsme tuto nabídku rozšířili i o certifikované vzdělávací programy, které jsou „šité na míru“ jednotlivým bankám, pojišťovnám nebo finančním zprostředkovatelům. Nabízíme též celou řadu vzdělávacích kurzů jako přípravu pro složení akreditovaných zkoušek v oblastech penzijního spoření, spotřebitelských úvěrů a investičního poradenství. Zde se jedná o akreditace České národní banky, pro niž nyní připravujeme v rámci konsorcia otázky sloužící k akreditované zkoušce investičního poradenství. Dalším vzdělávacím programem je přípravný program k certifikaci programu Master of Financial Planning, připravovaný ve spolupráci s USF.

Petr Budinský

Absolvoval studium na MFF UK v Praze, obor pravděpodobnost a matematická statistika. Na UK získal také titul RNDr. a vědeckou hodnost CSc. Od roku 1984 pracoval jako asistent na strojní fakultě ČVUT na katedře matematiky. V roce 1991 absolvoval kurz Světové banky zaměřený na oblast finančních trhů a po jeho úspěšném absolvování se zúčastnil programu Bankers Abroad. V té době se aktivně podílel na výuce v oblasti řízení bank pomocí simulačních programů Bank Fim a Bank Exec. V roce 1993 se stal poradcem na Burze cenných papírů Praha, kde se podílel na vytvoření standardu BCK. Následně připravil programy pokrývající oblast finančních nástrojů a jejich oceňování a vyučoval je, a to až do roku 1995. V letech 1997–2000 byl členem Burzovní komory, přičemž poslední dva roky byl jejím předsedou. Od roku 1995 působil také jako člen představenstva Komerční banky. Od roku 2001 působí na VŠFS, kde vykonával funkci náměstka generální ředitelky a prorektora pro obchod a vnější vztahy. V současnosti je prorektorem pro vzdělávací činnost a také členem představenstva VŠFS. Věnuje se také organizaci odborných konferencí a publikační činnosti.