Koruna v polovině minulého týdne odstartovala další vlnu oslabení kvůli slabšímu výsledku tuzemské ekonomiky za třetí čtvrtletí. V závěru týdne pak oslabila až přes hranici 26,0 korun za euro. A ani do konce roku nelze čekat, že se tento trend prudce otočí. Kromě dlouhodobých globálních faktorů slabší korunu požene i tuzemský „efekt konce roku“.
Tuzemské banky už čtvrtý rok budou přispívat do tzv. Rezolučního fondu, který byl vytvořen v rámci EU pro financování řešení krize. V uplynulých třech letech se tento příspěvek za celý bankovní sektor pohyboval kolem třech miliard korun. Výše příspěvku každé banky se zjednodušeně odvíjí od její bilanční sumy ke konci roku. Proto vzniká nezvyklá situace, kdy se všechny banky snaží snížit objem svých depozit a odmítají nebo dodatečně zpoplatňují jejich přijímání. To následně nutí některé subjekty převádět své prostředky do eur a oslabovat korunu. Tento efekt začal minulý rok gradovat až ke konci listopadu a v posledních dnech roku donutil korunu skokově oslabit až o dvacet haléřů. V posledních dvou pracovních dnech se však situace vrátila do normálu vzhledem k dvoudenním pravidlům vypořádání operací na devizovém trhu.
Tento efekt pravděpodobně uvidíme i tento rok. Jeho razance by však už neměla být v takovém rozsahu. Většina subjektů na trhu už zná dopad Rezolučního fondu a připravují se na něj s předstihem.