Tisková konference přinesla kombinaci jestřábích a holubičích vyjádření, které si trh vyložil spíše prvním způsobem. Na jednu stranu tak od guvernéra Rusnoka zaznělo několikrát volání po výrazně přísnější měnové politice, která má trvat déle než se původně čekalo. Na druhou stranu se ČNB rozhodla přivírat oči nad prvotními cenovými dopady spojenými s válkou na Ukrajině a zazněla i informace, že aktuálně není centrální banka aktivní v intervencích na devizovém trhu ve snaze stabilizovat kurz koruny.

Stejně tak nedošlo ke konsenzu ohledně využití intervencí na k ovlivňování cenové hladiny. Další navyšování sazeb je tak pravděpodobné, strop ale může být níž než u 6 %, ke kterým se sázky trhu na konci týdne vrátily. To platí i navzdory tomu, že na konci týdne korunu znovu podpořil viceguvernér Mora, když v ČT24 řekl, že pro něj osobně žádný strop v navyšování sazeb neexistuje. Více holubičí vyjádření od některého z dalších členů rady může vysoká očekávání trhu zchladit a s tím i kurz koruny. Znamenalo by to totiž ohrožení aktuální většiny (5 z 7), která poslední téměř rok hlasuje pro utahování sazeb.

Nadále bude koruna ovlivňována i vývojem v Rusku a na Ukrajině. Naděje na uklidnění a diplomatické řešení zpřetrhaly záběry z osvobozeného města Buča, které ukazují stovky zavražděných civilistů ruskou armádou. Ta svoji roli odmítá. Snímky ještě navýšily tlak na Německo, které je nadále proti embargu na ruský plyn a ropu. Případná shoda na evropské úrovni by zhoršila výhled dalšího vývoje ekonomiky EU a mohla by vést k oslabení měn v regionu.

Rizika budou plynout i z domácího prostředí, kdy v důsledku rychle rostoucích cen hrozí oslabení poptávky. První nápovědu budou představovat úterní data ohledně tuzemského maloobchodu, kde na meziměsíční bázi očekáváme za únor pokles. Výhledově budou spotřebitelé také spíše více opatrní, vzhledem k nejistotě spojené s Ukrajinou a pokračujícímu nárůstu cenové hladiny.

Více než obvykle bude tržby v maloobchodu sledovat i ČNB, jelikož slábnoucí poptávka bude měnit složení inflace více ve směru k nákladové straně a tuzemská centrální banka by tak nemusela pokračovat v agresivní snaze inflaci za každou cenu zkrotit. Neméně důležitá budou i data z průmyslu, kdy únorová čísla (ve středu) ještě neprojeví naplno dopady války, ale v dalších měsících tomu tak již bude. V případě špatných výsledků a náznaků, že ekonomika si povede hůře, než ČNB pro letošek a příští rok očekává, může začít sílit tlak na centrální banku, aby se vyvarovala dalšího přidušování české ekonomiky.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank