Česká koruna uplynulý týden zahájila i zakončila shodně poblíž hodnoty EUR/CZK 25,43. V souhrnu tak nevykázala žádnou větší reakci, a to navzdory tomu, že se zajímavých zpráv objevilo hned několik.

V úterý trh zaskočila data o tuzemské červencové inflaci, která namísto očekávaných
2,9 % dosáhla meziročně až na 3,4 %. Překvapen nebyl jen trh, ale i Česká národní banka, která počítala s 3,0 %. Tento výsledek tak bude vodou na mlýn té části bankéřů, která zvažovala rychlejší růst tuzemských sazeb, což trh okamžitě zohlednil ve svých předpokladech. Na horizontu tří měsíců narostla trhem vyhlížená česká dvoutýdenní repo sazba o 15 bazických bodů a momentálně činí 1,40 % což odpovídá třem dalším zvýšením o 25bb.

Že si boj s českou inflací nějakou akci od centrální banky skutečně vyžádá pak napověděl i dnešní údaj o růstu cen tuzemských výrobců v průmyslovém sektoru. Zdražování zde během července dosáhlo dynamiky 7,8 % meziročně, tedy nejvyšší od roku 2004 a zároveň o jeden plný procentní bod nad očekáváními. Naopak americkému Fed se dostalo alespoň částečného uklidnění, když americká spotřebitelská inflace podle červencových dat dosáhla 5,4 % a zopakovala tak červnový výsledek. I nadále se tak sice drží na hony vzdálena dvouprocentnímu cíli, ovšem skutečnost, že dále nezrychlila, dodala špetku věrohodnosti pozici, kterou tamní centrální banka již měsíce neochvějně zastává – tedy že je tamní aktuální rychlý růst cen přechodnou, nikoliv trendovou záležitostí.

Nadcházející týden je na makroekonomické události mimořádně skoupý a zavděk tak musíme vzít dílčími údaji z americké ekonomiky. I tyto ovšem s velkou pravděpodobností pouze potvrdí známý post-pandemický obrázek, tedy že nálada v tamním průmyslu zůstává bojovná, o zakázky nouze v žádném případě nepanuje, a hlavním zádrhelem zůstávají nedostatečné dodávky výrobních vstupů. Stejný fenomén pak téměř jistě opanuje i červencovou statistiku cen výrobců ze sousedního Německa, kde trh vyhlíží meziroční zdražení o 9,2 %, což by znamenalo vyrovnání dosavadního rekordu z roku 1981.

Bez zajímavosti pak nebudou zápisy z posledních zasedání Fedu a ECB, které budou zveřejněny ve středu, resp. ve čtvrtek. Hlavně ten americký by mohl napovědět, zda mezi tamními bankéři narůstá ochota utlumit měnovou podporu ekonomiky.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank